Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Výzkum atmosfér exoplanet: Země - vesmír 1:1
Petr Kubala Vytisknout článek

Výzkum atmosfér exoplanet: Země - vesmír 1:1

Horký jupiter
Horký jupiter
Astronomové zaznamenali ve výzkumu exoplanet další významný úspěch. Podařilo se jim zmapovat atmosféru planety u cizí hvězdy. Nebylo to ale poprvé, jak se nám snaží namluvit některá média. Poprvé se to podařilo několikrát v roce 2007 Hubblovu dalekohledu a také jeho kolegovi kosmickému dalekohledu Spitzer. Tentokrát ale za úspěchem stojí pozemské dalekohledy, což je velký pokrok, který nám dává naději do budoucna.

Vůbec poprvé v historii se podařilo zkoumat atmosféru exoplanety pomocí pozemského dalekohledu. Předtím byly podobné astronomické kousky výsadou pouze dalekohledů umístěných na oběžné dráze kolem Země. Musíme ale podotknout, že počet exoplanet u nichž se provedl průzkum atmosféry, by jste spočítali hravě na prstech obou rukou.

Dostaňme se ale k současnému úspěchu. Nebo bychom spíše měli psát k úspěchům. Shodou okolností se totiž úlovek podařil současně hned dvěma týmům. Astronomové tak dnes dokáží ze Země i z vesmíru u vybraných exoplanet sestavit teplotní mapu atmosféry, odhalit různé fyzikální procesy v atmosféře nebo určit její chemické složení. V minulosti se podařilo detekovat v atmosférách exoplanet molekuly vody či metanu.

TrES-3b

První z týmů z University of Leden proměřil exoplanetu TrES-3b. Pro pozorování byl použit dalekohled Herschel na Kanárském ostrově La Palma a United Kingdom Infrared Telescope na havajské Mauna Kea. Exoplaneta TrES-3b je tranzitující exoplanetu s velmi malou oběžnou dobou. Jeden rok na ní trvá jen 31 pozemských hodin nebo-li 1,31 dne. Pro srovnání: Merkur oběhne okolo Slunce za 88 dní! Hmotnost exoplanety se odhaduje na necelé dva Jupitery. Teplota atmosféry byla určena na 2 000 K. Vzhledem ke své hmotnosti a blízkosti k mateřské hvězdě spadá TrES-3b do kategorie tzv. horkých jupiterů. Astronomové horké jupitery dělí do dvou kategorií - s inverzní vrstvou atmosféry a bez ní. Co je to inverzní vrstva? V atmosféře s inverzní vrstvou se teplota s rostoucí vzdáleností od středu planety obrací. Fakticky se jedná o analogii s pozemskou teplotní inverzí. TrES-3b je právě příkladem horkého jupiteru s inverzní vrstvou. Podle jedné z teorií je přítomnost inverzní vrstvy závislá na množství záření, které na atmosféru dopadá z mateřské hvězdy.

Na rozdíl od pozorování z vesmíru se tentokrát podařilo zkoumat atmosféru exoplanety v podstatně kratších vlnových délkách v oblasti blízkého infračerveného záření.

OGLE-TR-56b

Druhý tým pozoroval atmosféru u exoplanety OGLE-TR-56b pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře. Teplota atmosféry je asi 2 700°C, což z ní dělá jednu z nejžhavějších známých exoplanet. OGLE-TR-56b má hmotnost 1,2 Jupiterů a obíhá okolo své hvězdy s periodou 1,2 dne.

Současné objevy dávají velkou naději do budoucna. Evropa chystá stavbu dalekohledu o průměru zrcadla 42 metrů, což je téměř 5x více než je průměr jednoho z dalekohledů VLT. Nový přístroj, který bude postaven v příštím desetiletí pod názvem Evropský extrémně velký dalekohled (EELT) nám tak zřejmě umožní zkoumat atmosféru planet zemského typu, obíhající v zóně života.

Zdroj: universetoday.com




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »