Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.

Pokud by v okolí mladých vznikajících hvězd neexistovaly protoplanetární disky, hvězdy by se otáčely kolem své osy mnohem rychleji, a je docela možné, že by se ani nestaly skutečnými hvězdami. Informace, získané na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, potvrdily teoretické modely, podle nichž při vzájemné interakci protoplanetárního disku s magnetickým polem vznikající hvězdy dochází ke zpomalování rotace mladé hvězdy. A tímto způsobem je hvězdě umožněno vůbec se zformovat ve stabilní útvar.

Během pozorovací kampaně astronomové studovali kolem 500 mladých hvězd v mlhovině v Orionu. Z výzkumu vyplynulo, že u pomalu rotujících vznikajících hvězd je pravděpodobnost existence protoplanetárních disků 5krát vyšší než u rychle rotujících mladých hvězd.

Mladé hvězdy - to jsou oblaka smršťujícího se plynu ve tvaru koule, které rotují se stále se zvyšující rychlostí s postupujícím smršťováním (podobně je tomu u krasobruslaře, který zvyšuje rychlost svojí rotace, když připaží ruce k tělu). Perioda rotace takovýchto hvězd se pohybuje kolem poloviny dne i méně (perioda rotace našeho Slunce se pohybuje v průměru kolem 28 dnů). Nutno však říci, že se i tak jedná o podstatně delší periody, než předpokládaly teorie pro vznik podobných objektů.

"Věděli jsme již z dřívějších výzkumů, že něco zpomaluje rotaci hvězd. Protoplanetární disky byly tím nejjednodušším řešením problému, nicméně museli jsme počkat až na vypuštění Spitzerovy observatoře, abychom mohli říci, že je tomu opravdu tak," říká Luisa Rebullová (NASA's Spitzer Science Center, Pasadena, California). Pokud by nedošlo ke snížení rychlosti rotace mladé hvězdy, s největší pravděpodobností by se nemohla dostat do stabilní fáze a zformovat se do podoby hvězdy."Nyní můžeme bezpečně říci, že protoplanetární disky hrají určitou roli ve zpomalení rotace hvězd minimálně v jedné části naší Galaxie. Jsou však možné ještě jiné faktory, které působí společně a přispívají k tomuto efektu," dodává obezřetně Rebullová. Hvězdy se mohou chovat různě v různých podmínkách. Dalšími faktory mohou být hvězdný vítr a vliv hmotných planet.

Aby mohli astronomové odpovědět s definitivní platností na tuto otázku, netrpělivě očekávají vypuštění nového kosmického dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope), který bude vybaven objektivem o průměru 6,5 m a bude pracovat v oboru infračerveného záření. Do oblasti tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 (ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačnou stranu než Slunce) by měl být dopraven v roce 2013. Jeho "infračervené" oči budou mnohem citlivější než detektory Spitzerova teleskopu. Astronomové očekávají, že se jim podaří mj. ještě detailněji prostudovat otázku snižování rotace vznikajících hvězd.

Zdroj: spacenews.ru a spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »