Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

Vznikající planety pomáhají na svět hvězdám

spitzer-20060724.jpg
Protoplanetární disky, jak se zdá, nejsou jen přímým důsledkem procesu vzniku hvězd. Bez jejich přítomnosti by formování hvězd bylo mnohem složitější. K takovému závěru dospěli astronomové na základě informací o 500 hvězdách, které získali pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu SST (Spitzer Space Telescope), který byl vypuštěn 25. 8. 2003.

Pokud by v okolí mladých vznikajících hvězd neexistovaly protoplanetární disky, hvězdy by se otáčely kolem své osy mnohem rychleji, a je docela možné, že by se ani nestaly skutečnými hvězdami. Informace, získané na základě pozorování pomocí Spitzerova kosmického dalekohledu, potvrdily teoretické modely, podle nichž při vzájemné interakci protoplanetárního disku s magnetickým polem vznikající hvězdy dochází ke zpomalování rotace mladé hvězdy. A tímto způsobem je hvězdě umožněno vůbec se zformovat ve stabilní útvar.

Během pozorovací kampaně astronomové studovali kolem 500 mladých hvězd v mlhovině v Orionu. Z výzkumu vyplynulo, že u pomalu rotujících vznikajících hvězd je pravděpodobnost existence protoplanetárních disků 5krát vyšší než u rychle rotujících mladých hvězd.

Mladé hvězdy - to jsou oblaka smršťujícího se plynu ve tvaru koule, které rotují se stále se zvyšující rychlostí s postupujícím smršťováním (podobně je tomu u krasobruslaře, který zvyšuje rychlost svojí rotace, když připaží ruce k tělu). Perioda rotace takovýchto hvězd se pohybuje kolem poloviny dne i méně (perioda rotace našeho Slunce se pohybuje v průměru kolem 28 dnů). Nutno však říci, že se i tak jedná o podstatně delší periody, než předpokládaly teorie pro vznik podobných objektů.

"Věděli jsme již z dřívějších výzkumů, že něco zpomaluje rotaci hvězd. Protoplanetární disky byly tím nejjednodušším řešením problému, nicméně museli jsme počkat až na vypuštění Spitzerovy observatoře, abychom mohli říci, že je tomu opravdu tak," říká Luisa Rebullová (NASA's Spitzer Science Center, Pasadena, California). Pokud by nedošlo ke snížení rychlosti rotace mladé hvězdy, s největší pravděpodobností by se nemohla dostat do stabilní fáze a zformovat se do podoby hvězdy."Nyní můžeme bezpečně říci, že protoplanetární disky hrají určitou roli ve zpomalení rotace hvězd minimálně v jedné části naší Galaxie. Jsou však možné ještě jiné faktory, které působí společně a přispívají k tomuto efektu," dodává obezřetně Rebullová. Hvězdy se mohou chovat různě v různých podmínkách. Dalšími faktory mohou být hvězdný vítr a vliv hmotných planet.

Aby mohli astronomové odpovědět s definitivní platností na tuto otázku, netrpělivě očekávají vypuštění nového kosmického dalekohledu JWST (James Webb Space Telescope), který bude vybaven objektivem o průměru 6,5 m a bude pracovat v oboru infračerveného záření. Do oblasti tzv. Lagrangeova libračního bodu L2 (ve vzdálenosti 1,5 miliónu km od Země, na opačnou stranu než Slunce) by měl být dopraven v roce 2013. Jeho "infračervené" oči budou mnohem citlivější než detektory Spitzerova teleskopu. Astronomové očekávají, že se jim podaří mj. ještě detailněji prostudovat otázku snižování rotace vznikajících hvězd.

Zdroj: spacenews.ru a spitzer.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »