Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  „Modrá jehla“ ve vesmíru

„Modrá jehla“ ve vesmíru

blueneedle.jpg
U hvězdy HD 15115 byl pomocí dalekohledu Keck a Hubble Space Telescope objeven nezvykle vypadající prachový disk, který připomíná modrou jehlu („Blue Needle“).

Astronomové se při pozorování většinou setkávají u hvězd s asymetrickým hromaděním prachu a většími tělesy, ale v tomto případě má prachový disk u mladé hvězdy, známé jako HD 15115, velmi neobvyklý, jehlicovitý tvar – „Modrá jehla“ („Blue Needle“).

Vědci jsou přesvědčeni, že tvar nakloněného disku mohou ovlivňovat exoplanety nebo blízké hvězdy na velmi protažených eliptických drahách. Zkoumají, jestli gravitace hvězdy, známé jako HIP 12545, vzdálené asi 10 sv.l. od HD 15115, nezpůsobuje modrý jehlicovitý tvar disku. Tak ho vidí ve viditelném světle Hubble a v blízkém infračerveném světle Keck.

Zatímco protoplanetární disky kolem mladých hvězd jsou považovány za „porodnice“ planet, materiál v disku u HD 15115 tvoří pravděpodobně zbytky po formování planety. Podobně jako v naší Sluneční soustavě Kuiperův pás, který obsahuje objekty jak kamenné tak z ledu a sahá od 30 AU (přibližně dráha Neptunu) po 50 AU. Z 800 dosud identifikovaných těles Kuiperova pásu byla vloni v Praze IAU vyčleněna nová skupina - Trpasličí planety, do které dnes patří i Pluto.

Astronomové jsou přesvědčeni, že disk okolo hvězdy HD 15115 tvoří prach ze srážek mezi jednotlivými objekty, které mohou být ovlivněny exoplanetami v blízkosti hvězdy, stejně jako ve Sluneční soustavě Neptun gravitačně působí na Kuiperův pás.

Paul Kalas (University of California, Berkeley a Center for Adaptive Optics, UC, Santa Cruz), hlavní autor studie, cituje jednu z teorií o planetárním disku, která umožňuje vznik takové „jehly“. Podle některých astronomů se Neptun původně vytvořil mezi Saturnem a Uranem a teprve později byl „vykopnut“ na svou současnou dráhu až za Uran. Příčinu hledají v „gravitačním tanci“ mezi Saturnem a Jupiterem předtím, než se jejich oběžné dráhy stabilizovaly. Standardní teorie nepopisují příliš přesvědčivě vznik Neptunu ve vzdálenosti od Slunce, kde se v současnosti nachází. Odporuje tomu zejména hustota planety a také doba, kterou by tak velká planeta potřebovala ke svému vzniku.

„Uvažujeme, jestli se v současnosti takové planetární přesouvání nevyskytuje u HD 15115. To by vysvětlovalo tak značně asymetrický disk,“ řekl Kalas.

Velmi eliptická oběžná dráha způsobí, že disk okolo HD 15115 bude na jedné straně vzdálen od mateřské hvězdy stejně jako Kuiperův pás od Slunce, ale na druhé straně bude sahat do vzdálenosti nejméně 10krát větší. „Modrá jehla“ se svými nejméně 550 AU (82 miliard km) je druhým, doposud pozorovaným, nejvíce protaženým diskem.

Prachové disky existují nejméně u 100 hvězd, ale kvůli přesvícení mohly být pozorovány zblízka pouze u asi 12 hvězd. Průlom nastal po instalaci kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na Hubbla. Za poslední 3 roky (do selhání ACS na začátku tohoto roku) došlo k nárůstu objevu disků. Hubble je důležitý pro průzkum disků ve viditelném světle, Keck pro detailní infračervenou analýzu oblastí v těsném okolí hvězdy, kde se mohou formovat planety.

Podle Kalase HD 15115 i HIP 12545 patří k pohybující se skupině hvězd MPMG (Beta Pictoris Moving Group), které mají stejné místo i dobu vzniku a společně „volně plují“ vesmírem. HD 15115 se velmi podobá jiné hvězdě ze skupiny MPMG – AU Microscopii, která je od Země vzdálena 32 sv.l. a je obklopena diskem ze zbytků po formování mateřské hvězdy. Hvězda Beta Pictoris, leží v souhvězdí Malíře (Pictor) ve vzdálenosti pouhých 60 sv.l. a je obklopena prachovým diskem, jehož průměr je okolo 1 500 AU (220 miliard km).

Ale disk u HD 15115 je mnohem více asymetrický než u dalších 3 hvězd ve skupině a také má výrazně méně prachu než 2 stejně hmotné hvězdy. Podle Kalase může chybějící materiál souviset s procesem, při kterým se vytvořila jehla. „Chybějící hmota je docela zajímavá,“ řekl. „Možná mechanismus, který zapříčinil nynější nesouměrnou morfologii disku, ho také připravil o značnou část materiálu.“

Prachový disk kolem HD 15115 byl poprvé nepřímo pozorován v roce 2000 a první obrázky z Hubbla byly pořízeny v červenci 2006. Nezvyklý, jehlicovitý tvar disku vyburcoval astronomy k jeho pozorování. Havajská observatoř W.M.Keck Observatory měla potvrdit jeho existenci a Hubble zobrazit detaily při pohledu z větší blízkosti. Po porovnání blízkých infračervených snímků z Kecku a optických z Hubbla se zjistilo, že disk je extrémně modrý, což je mezi takovými disky relativně vzácné. Minulý rok se pro pokračující výzkum začala používat adaptivní optika na dalekohledu Keck.

U hvězdy HIP 12545 zatím nebyl prachový disk objeven. Kalas doufá, že se tak stane na podzim při pozorování dalekohledem Keck s adaptivní optikou, která odstraňuje deformace způsobené naší atmosférou.

HD 15115 je hvězda spektrální třídy „F“ a je jen o trochu větší než naše Slunce. HIP 12545 je hvězda spektrální třídy „M“ a má přibližně 2krát větší hmotnost než Slunce.

Kalas věří, že výzkum HD 15115 povede ke stejnému zájmu astronomů jako kdysi objev Beta Pictoris (víc než 300 vědeckých prací). Jednou z otázek, které je potřeba zodpovědět, je existence „Modré jehly“ a jestli se jedná jen o dočasný jev nebo o sice vzácný, ale „normální“ prachový disk u hvězdy. „Modrá jehla představuje novou výzvy pro teoretiky,“ řekl Kalas.

Výsledky výzkumu HD 15115 byly publikovány v Astrophysical Journal. Spoluautory jsou astronom Jamesem Graham (University of California, Berkeley a Center for Adaptive Optics at the University of California, Santa Cruz) a postgraduální student Michael P. Fitzgerald.

Obrázek:
Snímek z Hubbla ukazuje nezvyklý tvar prachového disku okolo hvězdy HD 15115, připomínající modrou jehlu („Blue Needle“). Kredit: NASA, ESA, P. Kalas (University of California, Berkeley)

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Slunce

Další informace »