Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  ALMA odhalila zárodek obří hvězdy
Jiří Srba Vytisknout článek

ALMA odhalila zárodek obří hvězdy

rodící se hvězda v nitru temného oblaku SDC 335.579-0.292 - eso1331 Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE
rodící se hvězda v nitru temného oblaku SDC 335.579-0.292 - eso1331
Autor: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA/Spitzer/JPL-Caltech/GLIMPSE
Nová pozorování provedená pomocí teleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter array) poskytla astronomům dosud nejlepší pohled do nitra temného oblaku, který skrývá zárodek obří hvězdy. Zárodečný oblak o hmotnosti pětsetkrát převyšující Slunce je dosud nejhmotnější, jaký byl v naší Galaxii pozorován, a navíc se stále zvětšuje. Rodící se hvězda v jeho nitru hladově hltá hmotu proudící dovnitř. Předpokládá se, že se zde vytvoří velmi jasná stálice stokrát hmotnější než Slunce.

Nejjasnější a nejhmotnější hvězdy v Galaxii se rodí v nitrech chladných a temných oblaků. Proces jejich vzniku je zahalen nejen prachem, ale i tajemstvím [1]. Aby získal jasnější pohled na vznik jedné takové obří hvězdy, použil mezinárodní tým astronomů radioteleskop ALMA k mikrovlnnému skenování. Objekt se nachází asi 11 000 světelných let od nás, v temném oblaku označovaném SDC 335.579-0.292 (Spitzer Dark Cloud).

Existují dvě teorie popisující vznik nejhmotnějších hvězd. Jedna předpokládá, že se původní velký zárodečný oblak rozdělí na několik menších jader, která se zhroutí a přitom vzniknou hvězdy. Druhá teorie nabízí o něco dramatičtější děj: na začátku kolabuje celý oblak, hmota proudí dovnitř směrem k centru oblaku, kde vznikne jedna nebo i více velmi hmotných hvězd. Nicolas Peretto (CEA/AIM Paris-Saclay, Francie a Cardiff University, UK) a členové jeho týmu si uvědomili, že ALMA je dokonalým přístrojem, který je schopen zjistit, která z variant je ta správná.

Objekt SDC335.579-0.292 byl objeven jako skupina temných a hustých filamentů plynu a prachu při pozorováních kosmickým dalekohledem Spitzer Space Telescope (NASA) a kosmickou observatoří Herschel Space Observatory (ESA). Členové týmu ale nyní mohli využít unikátní citlivost pozemního radioteleskopu ALMA a detailně prozkoumat množství prachu, ale také pohyby plynu vyskytujícího se uvnitř oblaku. A objevili skutečné monstrum. 

Mimořádně kvalitní pozorování provedená radioteleskopem ALMA nám umožnila získat první skutečně detailní pohled na děje uvnitř oblaku,“ říká Peretto. „Chtěli jsme vidět, jak obří hvězda vzniká a roste. A skutečně se nám to podařilo! Jeden ze zdrojů, které jsme našli, je skutečné monstrum – největší jádro protohvězdy, jaké bylo kdy objeveno v naší Galaxii.“

Kolem tohoto jádra krouží zárodečný oblak o hmotnosti přes 500 Sluncí [2]. A pozorování provedená teleskopem ALMA ukazují, že velké množství hmoty stále proudí směrem k zárodku a dále zvyšuje jeho hmotnost. Hmota bude dále kolabovat a může z ní vzniknout hvězda až 100krát hmotnější než Slunce. A takových stálic je v galaxii jen málo.

Věřili jsme, že tato oblast je dobrým kandidátem na hmotný oblak s probíhající hvězdotvorbou. Zdaleka jsme ale neočekávali, že v jeho středu leží tak hmotný zárodek,“ říká Peretto. „Předpokládá se, že z tohoto zárodku vznikne hvězda o hmotnosti až 100 Sluncí. A takové hmotnosti dosahuje asi jen jedna z deseti tisíc hvězd v Galaxii.“

Nejen že tyto hvězdy jsou vzácné, ale jejich zrod je extrémně rychlý a jejich dětství velmi krátké. Takže objev takto hmotného objektu v rané fázi vývoje je mimořádný výsledek,“ dodává člen týmu Gary Fuller (University of Manchester, UK).

Členka týmu Ana Duarte Cabral (Laboratoire d'Astrophysique de Bordeaux, Francie) upozorňuje ještě na jednu zajímavost: „Pozorování provedená radioteleskopem ALMA odhalují mimořádné detaily pohybů celé sítě prachových a plynných filamentů a ukazují, že značné množství hmoty stále vtéká do kompaktní středové oblasti.“ Toto pozorování podporuje myšlenku globálního kolapsu temných oblaků vedoucího ke vzniku hmotných hvězd, spíše než jejich fragmentaci. 

Výzkum byl proveden v rámci počátečních vědeckých pozorování (ALMA Early Science phase) pomocí radioteleskopu ALMA, který byl v té době složen z pouhé čtvrtiny dnešního celkového počtu antén. „Podařilo se nám získat takto kvalitní pozorování s pomocí pouhého zlomku potenciálu, jaký má dnešní teleskop ALMA,“ dodává Peretto. „ALMA rozhodně přinese revoluci v našem chápání vzniku hvězd. Pomůže vyřešit řadu současných problémů, ale jistě vznikne také spousta nových.“  

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Astronomové používají sousloví ‚(velmi) hmotná hvězda‘ pro stálice o hmotnosti 10krát či vícekrát převyšující hmotnost Slunce. Podstatná je hmotnost hvězdy, nikoliv její velikost.

[2] Uvnitř této oblasti hvězdotvorby vzniká mnoho hvězd, ale jádro o hmotnosti 500 Sluncí je nejhmotnější ze všech.

 

Další informace

Mezinárodní astronomická observatoř ALMA je společným projektem Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ALMA je za Evropu financována ESO, za severní Ameriku NSF (National Science Foundation) ve spolupráci s NRC (National Research Council of Canada) a s NSC (National Science Council of Taiwan) a za východní Asii NINS (National Institutes of Natural Sciences) v Japonsku ve spolupráci s AS (Academia Sinica) na Taiwanu. Výstavba a provoz observatoře ALMA jsou ze strany Evropy řízeny ESO, ze severní Ameriky NRAO (National Radio Astronomy Observatory), která je řízena AUI (Associated Universities, Inc.), a za východní Asii NAOJ (National Astronomical Observatory of Japan). Spojená observatoř ALMA (JAO, Joint ALMA Observatory) poskytuje jednotné vedení a řízení stavby, plánování a provoz teleskopu ALMA.

Výzkum byl prezentován v článku “Global collapse of molecular clouds as a formation mechanism for the most massive stars”, který byl zveřejněn v časopise Astronomy & Astrophysics.

 

Složení  týmu: N. Peretto (CEA/AIM Paris Saclay, Francie; University of Cardiff, UK), G. A. Fuller (University of Manchester, UK; Jodrell Bank Centre for Astrophysics a UK ALMA Regional Centre Node), A. Duarte-Cabral (LAB, OASU, Université de Bordeaux, CNRS, France), A. Avison (University of Manchester, UK; UK ALMA Regional Centre node), P. Hennebelle (CEA/AIM Paris Saclay, Francie), J. E. Pineda (University of Manchester, UK; UK ALMA Regional Centre node; ESO, Garching, Německo), Ph. André (CEA/AIM Paris Saclay, France), S. Bontemps (LAB, OASU, Université de Bordeaux, CNRS, Francie), F. Motte (CEA/AIM Paris Saclay, Francie), N. Schneider (LAB, OASU, Université de Bordeaux, CNRS, Francie) a S. Molinari (INAF, Rome, Itálie).

 

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Nicolas Peretto; School of Physics and Astronomy, Cardiff University; Cardiff, UK; Tel.: +44 29 208 75314; Email: Nicolas.Peretto@astro.cf.ac.uk

Gary Fuller; Jodrell Bank Centre for Astrophysics, University of Manchester; Manchester, UK; Tel.: +44 161 306 3653; Email: G.Fuller@manchester.ac.uk

Ana Duarte-Cabral; Laboratoire d'Astrophysique de Bordeaux; Bordeaux, France; Email: Ana.Cabral@obs.u-bordeaux1.fr

Richard Hook; ESO, Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1331. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »