Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

AP Columbae - nejbližší rodící se hvězda

Protohvězda AP Columbae
Protohvězda AP Columbae
Astronomové často zaměřují své dalekohledy na velmi mladé hvězdy. Jedním z důvodů je, aby uviděli, jak vznikla naše Sluneční soustava. Avšak takové hvězdy jsou většinou velmi daleko a v běžném dalekohledu je zpravidla vůbec nevidíme. Nyní se situace změnila a astronomové objevili hvězdné "novorozeně" prakticky za humny, velmi blízko Sluneční soustavy. Hvězda pojmenovaná AP Columbae je tak mladá, že v jejím nitru ještě nebyly zažehnuty nukleární reakce. Nachází se tak blízko - ve vzdálenosti pouhých 27 světelných roků - že by astronomové mohli být schopni pozorovat záblesky světla případných planet, které od svého vzniku stále ještě vychládají.

Hvězda vznikla teprve nedávno, když se studený oblak plynu a prachu smrštil vlastní vahou. Jak gravitace postupně stlačovala tento oblak, jeho teplota se zvyšovala - zrodila se hvězda, která je zpočátku zahřívána díky gravitaci, nikoliv jadernými reakcemi. Naše Slunce strávilo zhruba 50 miliónů roků ve fázi gravitačního smršťování, než vstoupilo na tzv. hlavní posloupnost a než se jeho jádro zahřálo natolik, aby se v něm začaly spojovat atomy vodíku za vzniku hélia, což je zdrojem energie v nitru Slunce i v současné době.

Hvězda AP Columbae se nachází v souhvězdí Holubice, jižně od známého souhvězdí Orion. "Hvězda AP Columbae se stále ještě smršťuje působením vlastní gravitace a ve vývojovém diagramu se přesouvá do oblasti hlavní posloupnosti hvězd," říká astronom Adric Riedel, Georgia State University, Atlanta, jehož tým změřil paralaxu této hvězdy - která je závislá na vzdálenosti od Země - a zjistil, že hvězda je mimořádně svítivá. Ačkoliv je velmi slabá a červená, je 4krát jasnější, než by měla být, protože je 2krát větší než hvězdy hlavní posloupnosti stejné barvy.

"Nejlepší odpovědí je, že se jedná o mladou hvězdu obsahující velké množství lithia," říká Adric Riedel. Ačkoliv hvězda před vstupem na hlavní posloupnost září především na účet gravitace, jaderné reakce, které ve hvězdě probíhají za relativně nízkých teplot, spotřebovávají především lithium, takže dospělé hvězdy jako Slunce lithium již neobsahují.

Vznik hvězdy ve zkratce
Vznik hvězdy ve zkratce
Astronomové tuto protohvězdu objevili již v roce 1995, ale teprve nyní se podařilo určit její vlastnosti a vzdálenost. Jako protohvězdu označujeme hvězdu ve fázi vývoje, kdy se již vlastní těleso hvězdy zformovalo, avšak ještě nedošlo k zapálení termojaderných reakcí v jejím nitru.

Zpočátku astronomové považovali hvězdu AP Columbae za červeného trpaslíka s proměnnou jasností, který byl velmi aktivní především v oblasti rentgenového záření. Vzdálenost objektu tehdy ještě nebyla známa. Znovu se hvězda dostala do centra pozornosti astronomů v roce 2005, kdy vědci poprvé dospěli k závěru, že se jedná o velmi mladou hvězdu, která se nachází poměrně blízko naší Země. Během nových pozorování se astronomům podařilo zjistit, že objekt AP Columbae není "dokonalou" hvězdou.

Pokud kolem rodící se hvězdy AP Columbae obíhají planety, stále by ještě měly být horké a zářit v oboru blízkého infračerveného světla, jež by astronomové měli být schopni detekovat. "Tyto blízké mladé hvězdy jsou nejlepší cíle pro přímé zobrazení jejich planetárních průvodců," říká astronom Ray Jayawardhana, University of Toronto, Kanada. Protože se nacházejí blízko Země, všechny obíhající planety by na sebe měly prozradit více informací než planety kroužící kolem vzdálených hvězd; a protože jsou velmi mladé, mohou nám ukázat, jak vypadala naše Sluneční soustava, když měla jen zlomek současného stáří.

Avšak kde se vzala hvězda tak mladá jako AP Columbae tak blízko Slunce? Adric Riedel upozorňuje na mladou hvězdokupu IC 2391, která se nachází ve vzdálenosti 450 světelných let a promítá se do souhvězdí Plachet (Vela) poblíž souhvězdí Holubice. Ačkoliv je dělí stovky světelných roků, pohybují se vesmírem společně - podobně jako hejno hus směřující na jih. Hvězda AP Columbae sdílí stejný směr pohybu, je tedy pravděpodobné, že vznikla společně s nimi přibližně před 40 milióny roků (stáří Slunce je přibližně 4,57 miliardy roků).

Zdroj: news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí






38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zoskupenie planét na rannej oblohe

Planéty Venuša, Mars a Merkúr a ako bonus blízka konjunkcia Mesiaca s hviezdou Regulus v súhvezdí Leva.

Další informace »