Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Binary_brown_dwarf.jpg
Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

Nyní však tým astronomů (včetně astronomů z University of Wisconsin-Madison) ohlásil objev dvojice mladých hnědých trpaslíků, kteří obíhají navzájem kolem společného těžiště. Tento objev jim umožnil poprvé v historii výzkumu hnědých trpaslíků přesně určit jejich hmotnosti a změřit jejich průměry. V průběhu 12 let skupina astronomů shromažďovala data o této zajímavé dvojici těles. Během 300 nocí se uskutečnilo 1600 měření pomocí dalekohledů na observatořích Kitt Peak, Cerro Tololo a Gemini South.

Nové objevení hnědí trpaslíci jsou poměrně mladí, jejich stáří zřejmě nepřesahuje 1 milión roků. Nacházejí se ve vzdálenosti 1500 světelných let od Země. Najdeme je v souhvězdí Oriona, ve známé Velké mlhovině v Orionu (Great Nebula), v oblasti velmi bohaté na rodící se hvězdy.

Oba hnědí trpaslíci tvoří tzv. zákrytovou dvojhvězdu. Vzhledem ke "správné" orientaci roviny jejich oběžné dráhy vůči Zemi můžeme pozorovat změny jejich jasnosti v důsledku vzájemného zakrývání obou složek. Z tvaru a charakteru tzv. světelné křivky je pak možné vypočítat jejich hmotnosti a průměry.

Astronomům se tak vůbec poprvé podařilo vypočítat hmotnosti hnědých trpaslíků. Větší z nich má hmotnost 55krát větší než Jupiter, největší planeta ve Sluneční soustavě. Menší hnědý trpaslík svojí hmotností převyšuje 30krát hmotnost Jupitera. Navzdory jejich velkým rozměrům (70 % a 50 % průměru Slunce) však mají oba hnědí trpaslíci jen velice malou hmotnost, odpovídající 5,5 % (respektive 3,5 %) hmotnosti Slunce.

Teorie říkají, že hnědí trpaslíci začínají svoji existenci podobně jako obyčejné hvězdy a vznikají z oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Avšak nukleární reakce se v jejich nitrech nemohou zažehnout, neboť zde panují příliš nízké teploty a tlaky v důsledku jejich malé hmotnosti. Hnědí trpaslíci slabě září jen proto, že se díky vlastní gravitaci postupně smršťují.

Aby došlo u hvězdy k zapálení termojaderných reakcí, její hmotnost musí být minimálně 80krát vyšší než hmotnost Jupitera. Pro porovnání hmotnost Slunce je 1000krát větší než hmotnost planety Jupiter. Z rozboru spektra obou objektů určili astronomové také jejich povrchové teploty. Hmotnější hnědý trpaslík má teplotu 2650 K, méně hmotný 2790 K. Opět pro porovnání povrchová teplota Slunce je 5800 K.

Jako hnědé trpaslíky označují astronomové objekty, jejichž hmotnosti leží v intervalu mezi 13 až 80 hmotnostmi Jupitera.

Zdroj: spaceflightnow a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Capu di Muru

Tohle místo je jedno z pár u korsického Ajaccia, kde se dá nafotit noční obloha bez smogu okolních vesnic a měst. Na pláž jsem se dostal za cca hodinu a půl od silnice. Hladina byla rozbouřená a kapky vody párkrát dosáhly i na stativ, ale celkových cca 20 minut na popředí vodu dokonale zklidnilo.

Další informace »