Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Astronomové dostali šanci určit rozměry hnědých trpaslíků

Binary_brown_dwarf.jpg
Hnědí trpaslíci - nedorostlé hvězdy, které se řadí svými hmotnostmi někde mezi málo hmotné hvězdy a velké planety v širokém spektru vesmírných těles - jsou pro astronomy důležitým klíčem pro pochopení procesu vniku a vývoje hvězd a planet. Bohužel, problém je v tom, že hnědí trpaslíci vyzařují jen velmi málo světla a je tudíž velmi obtížné je vůbec objevit a pokusit se přesně určit jejich parametry.

Nyní však tým astronomů (včetně astronomů z University of Wisconsin-Madison) ohlásil objev dvojice mladých hnědých trpaslíků, kteří obíhají navzájem kolem společného těžiště. Tento objev jim umožnil poprvé v historii výzkumu hnědých trpaslíků přesně určit jejich hmotnosti a změřit jejich průměry. V průběhu 12 let skupina astronomů shromažďovala data o této zajímavé dvojici těles. Během 300 nocí se uskutečnilo 1600 měření pomocí dalekohledů na observatořích Kitt Peak, Cerro Tololo a Gemini South.

Nové objevení hnědí trpaslíci jsou poměrně mladí, jejich stáří zřejmě nepřesahuje 1 milión roků. Nacházejí se ve vzdálenosti 1500 světelných let od Země. Najdeme je v souhvězdí Oriona, ve známé Velké mlhovině v Orionu (Great Nebula), v oblasti velmi bohaté na rodící se hvězdy.

Oba hnědí trpaslíci tvoří tzv. zákrytovou dvojhvězdu. Vzhledem ke "správné" orientaci roviny jejich oběžné dráhy vůči Zemi můžeme pozorovat změny jejich jasnosti v důsledku vzájemného zakrývání obou složek. Z tvaru a charakteru tzv. světelné křivky je pak možné vypočítat jejich hmotnosti a průměry.

Astronomům se tak vůbec poprvé podařilo vypočítat hmotnosti hnědých trpaslíků. Větší z nich má hmotnost 55krát větší než Jupiter, největší planeta ve Sluneční soustavě. Menší hnědý trpaslík svojí hmotností převyšuje 30krát hmotnost Jupitera. Navzdory jejich velkým rozměrům (70 % a 50 % průměru Slunce) však mají oba hnědí trpaslíci jen velice malou hmotnost, odpovídající 5,5 % (respektive 3,5 %) hmotnosti Slunce.

Teorie říkají, že hnědí trpaslíci začínají svoji existenci podobně jako obyčejné hvězdy a vznikají z oblaku mezihvězdného prachu a plynu. Avšak nukleární reakce se v jejich nitrech nemohou zažehnout, neboť zde panují příliš nízké teploty a tlaky v důsledku jejich malé hmotnosti. Hnědí trpaslíci slabě září jen proto, že se díky vlastní gravitaci postupně smršťují.

Aby došlo u hvězdy k zapálení termojaderných reakcí, její hmotnost musí být minimálně 80krát vyšší než hmotnost Jupitera. Pro porovnání hmotnost Slunce je 1000krát větší než hmotnost planety Jupiter. Z rozboru spektra obou objektů určili astronomové také jejich povrchové teploty. Hmotnější hnědý trpaslík má teplotu 2650 K, méně hmotný 2790 K. Opět pro porovnání povrchová teplota Slunce je 5800 K.

Jako hnědé trpaslíky označují astronomové objekty, jejichž hmotnosti leží v intervalu mezi 13 až 80 hmotnostmi Jupitera.

Zdroj: spaceflightnow a hubblesite
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesiac - prvá štvrť

Mesiac vo farbe, časť mesačných vyvrelých hornín je sfarbená do modra

Další informace »