Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

Astronomové pozorují první etapu formování planet u blízké hvězdy

TW_Hydrae.jpg
Astronom David Wilner z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) s týmem spolupracovníků zjistil, že protoplanetární disk, obklopující hvězdu TW Hydrae, je tvořen mj. obrovským prstencem obsahujícím drobné kamínky, který sahá nejméně do vzdálenosti 1,5 miliardy km. Tyto kamenné zárodky by měly pokračovat v růstu při vzájemných srážkách a vzájemném slepování do té doby, než se z nich nakonec zformuje planeta.

"Pozorujeme průběh formování planet přímo před našimi zraky," říká David Wilner. "Základ byl položen a nyní bude akrece materiálu pokračovat až do vytvoření nového planetárního systému."

VLA-radioteleskopy-1.jpg

Wilner použil radioteleskop VLA (Very Large Array, Socorro, New Mexico) k měření rádiové emise hvězdy TW Hydrae. Podařilo se mu detekovat rádiové záření rozsáhlého chladného prachového disku, které má původ v kamenných oblázcích o velikosti několika cm. Takovéto zárodky jsou nezbytným předpokladem pro vznik planet, kdy se prachové částice shlukují ve stále větší a větší objekty. Během několika miliónů roků mohou "dorůst" do planetárních rozměrů.

"Pozorujeme důležitý krok na cestě od mezihvězdného prachu až k planetám," doplňuje Mark Claussen (NRAO - National Radio Aastronomy Observatory), jeden z autorů objevu. "Nikdy předtím nikdo nic podobného zatím nepozoroval."

Takovýto prachový disk, jaký byl pozorován u hvězdy TW Hydrae, má tendenci "svítit" na rádiových vlnách o délce, odpovídající rozměrům prachových částic v disku. V systému TW Hydrae, jak objasňují astronomové, pozorujeme relativně blízký objekt, a navíc se jedná o mladou hvězdu, což umožňuje určit vztah mezi velikostí prachových částic a převažující vlnovou délkou rádiového záření. Astronomové pozorovali disk kolem mladé hvězdy TW Hydrae pomocí radioteleskopu VLA na vlnové délce několika cm. "Silná emise na vlnové délce několika cm je přesvědčivým důkazem toho, že prachová zrníčka o stejném průměru jsou zde zastoupena v hojné míře," říká Claussen.

Neznamená to pouze důkaz, že kolem hvězdy TW Hydrae pokračuje proces vzniku planet, ale může to být i signál, že se zde již mohla vytvořit minimálně jedna obří planeta. Nuria Calvet (CfA), spolupracovnice Davida Wilnera, vytvořila počítačové simulace disku kolem TW Hydrae na základě dřívějších dat v oboru infračerveného záření. Ukazuje se, že velká mezera mezi hvězdou a vnitřní hranou disku měří 640 miliónů km. To přibližně odpovídá vzdálenosti pásu asteroidů v naší Sluneční soustavě. Takováto mezera se vytvoří v případě, že obří planeta "vysaje" z tohoto prostoru veškerý materiál v jejím gravitačním dosahu.

Hvězda je od Země vzdálena 180 světelných let a nachází se v souhvězdí Hydry (Vodního hada). Stáří hvězdy se odhaduje na 10 miliónů roků a její hmotnost je přibližně 80 % hmotnosti Slunce. Protoplanetární disk obsahuje zhruba jednu desetinu hmotnosti Slunce, což je více než dost na vznik jedné či více planet velikosti Jupitera.

"Hvězda TW Hydrae je unikátní," říká Wilner. "Nachází se poměrně blízko a má ten správný věk pro formování planet. Budeme ji i nadále studovat."

Zdroj: www.nrao.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »