Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Betelgeuse a její kolize s okolním materiálem

Betelgeuse a její kolize s okolním materiálem

Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse Autor: ESA/Herschel/PACS/L. Decin et al
Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse
Autor: ESA/Herschel/PACS/L. Decin et al
Četné plynné obálky byly objeveny v okolí hvězdy Betelgeuse, která patří do skupiny tzv. veleobrů. Tento nový snímek pořídila kosmická observatoř Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Hvězda se svým „ochranným štítem“ v podobě četných oblouků odvrženého materiálu by se mohla srazit s dosud netušenou hradbou prachu. K této kolizi by mohlo dojít během 5 000 let.

Hvězda Betelgeuse představuje rameno lovce Orióna – známého souhvězdí. Je snadno pozorovatelná pouhým okem (bez dalekohledu) na noční obloze severní polokoule jako jasná oranžově-červená hvězda vlevo nahoře od proslulého Oriónova pásu tvořeného třemi hvězdami.

Betelgeuse má přibližně 1000krát větší průměr než Slunce a je 100 000krát svítivější. U takovýchto hvězd je velmi velká pravděpodobnost, že ve svém vývoji směřují k velkolepé explozi jako supernova. Je již nafouklá do podoby rudého veleobra a postupně se zbavuje významné části vnějších vrstev své atmosféry.

Nová pozorování v oboru infračerveného záření, která uskutečnila evropská kosmická observatoř Herschel, ukazují, jak hvězdný vítr naráží proti okolnímu mezihvězdnému prostředí a vytváří rázovou vlnu o průměru větším než 4 světelné roky při pohybu hvězdy mezihvězdným prostorem rychlostí zhruba 30 km/s.

Řada rozbitých prachových oblouků mezi hvězdou a rázovou vlnou (ve směru jejího pohybu) svědčí pro bouřlivou historii ztráty její hmoty.

Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse Autor: ESA/Herschel/PACS/MESS
Obálky odvržené hmoty kolem hvězdy Betelgeuse
Autor: ESA/Herschel/PACS/MESS
Záhadná lineární struktura (vlevo) se nachází daleko od hvězdy, za oblastí výskytu útvarů v podobě oblouků. Její původ je zatím neznámý. Zatímco některé dřívější teorie navrhovaly, že tato „závora“ vznikla v důsledku dřívější etapy hvězdného vývoje, pak je však obtížné vysvětlit, proč má lineární podobu a nikoliv tvar oblouku. Analýza nových snímků vede k závěru, že se může jednat buď o lineární filament spojený s galaktickým magnetickým polem nebo o okraj blízkého mezihvězdného oblaku, který je osvětlován zářením hvězdy Betelgeuse.

Je však obtížné určit vzdálenost takového útvaru. Může být vzdálený od Země mnohem více než Betelgeuse, nebo naopak se může nacházet podstatně blíže k Zemi. Zdá se, že tento útvar je tvořen prachem a plynem stejného složení jako pozorované oblouky kolem hvězdy Betelgeuse, avšak má poněkud nižší teplotu, kolem -210 °C.

Jestliže je tato bariéra naprosto odděleným objektem nesouvisejícím s hvězdou, pak pokud vezmeme do úvahy pohyb hvězdy a s ní spojených oblouků, a také vzdálenost lineárního útvaru, potom dojdeme k závěru, že vnější oblouky v okolí hvězdy začnou kolidovat s tímto záhadným útvarem během 5 000 roků. Samotná hvězda narazí do této vzdálené bariéry přibližně o 12 500 roků později. Pro hvězdu to však nebude znamenat žádné nebezpečí, protože plynný oblak je velice řídký. Publikovaný kompozitní snímek vznikl složením jednotlivých záběrů pořízených v oboru infračerveného záření na vlnových délkách 70, 100 a 160 mikrometrů.

Hvězda Betelgeuse je od Země vzdálena 640 světelných roků. Její hmotnost se odhaduje na 10 až 20 hmotností Slunce, stáří na méně než 10 miliónů roků (což je jen nepatrná část věku Slunce, které existuje již 4,5 miliardy roků). Svůj životní cyklus zřejmě uzavře během několika miliónů roků. Ve svém nitru spotřebuje veškeré palivo a během nepatrného okamžiku exploduje jako supernova typu II. Astronomům dává příležitost studovat do velkých podrobností vývoj hmotných hvězd během jejich stárnutí.

Zdroj: www.esa.int a herschel.cf.ac.uk
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Veleobr, Betelgeuse, Hvězda


16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »