Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Bílý trpaslík brzy exploduje jako supernova

Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Akreční disk kolem bílého trpaslíka
Kosmický dalekohled XMM-Newton, který na oběžnou dráhu kolem Země vypustila Evropská kosmická agentura, objevil na základě pozorování v oboru rentgenového záření vesmírnou "Rosettskou desku". Pořídil totiž první detailní snímek tzv. bílého trpaslíka, kroužícího kolem druhé složky dvojhvězdy, který může explodovat během příštích několika miliónů roků jako speciální typ supernovy. Tyto supernovy jsou využívány jako "standardní svíčky" k určování vzdáleností ve vesmíru a tudíž k pochopení rozpínání vesmíru.

Astronomové jsou na stopě tomuto záhadnému objektu již od roku 1997, kdy prostřednictvím družice ROSAT objevili zdroj rentgenového záření v blízkosti poměrně jasné hvězdy HD 49798. Nyní byl díky vyšší citlivosti kosmického dalekohledu XMM-Newton tento záhadný objekt sledován na jeho oběžné dráze. Pozorování ukázala, že se jedná o bílého trpaslíka - umírající jádro staré hvězdy - vyzařujícího do prostoru intenzivní rentgenové záření. Hvězdná soustava se nachází ve vzdálenosti asi 2100 světelných let.

Sandro Mereghetti (INAF-IASF Milán, Itálie) a jeho spolupracovníci rovněž objevili, že se v tomto případě nejedná o obyčejného bílého trpaslíka. Určili jeho hmotnost a zjistili, že více než dvojnásobně přesahuje předpokládanou hodnotu. Většina bílých trpaslíků představuje objekty s hmotností 0,6 hmotností Slunce, napěchovanou do objektu velikosti Země. Tento specifický bílý trpaslík obsahuje přinejmenším dvojnásobné množství hmoty, avšak jeho průměr je sotva poloviční, než má naše planeta. Rovněž se velmi rychle otáčí kolem své osy jednou za 13 sekund, což z něj dělá "nejrychlejšího" známého bílého trpaslíka.

Stanovení hmotnosti je velmi spolehlivé, neboť družice XMM-Newton získávala po delší dobu data, která umožnila astronomům použít nejpřesnější metodu pro "vážení" hvězd, která je používána v gravitační fyzice a kterou "vymyslel" Isaac Newton již v 17. století. Nejpravděpodobnější je, že bílý trpaslík zvýšil svoji hmotnost na neobvyklou hodnotu díky plynu, ukradnutému ze svého průvodce. Tento materiál se ukládá na povrchu bílého trpaslíka při procesu známém jak akrece. Plyn nejprve vytváří akreční disk kolem kolem bílého trpaslíka, odkud doplňuje jeho hmotnost. Při své hmotnosti 1,3 hmotnosti Slunce je nyní pozorovaný bílý trpaslík blízko rizikového hmotnostního limitu.

Jakmile jeho hmotnost vzroste na hodnotu 1,4 hmotnosti Slunce, potom bílý trpaslík buď exploduje, nebo se zhroutí do podoby ještě kompaktnějšího objektu, tzv. neutronové hvězdy. Exploze bílého trpaslíka je nejlepším objasněním pro supernovy typu Ia - což jsou velmi světelné úkazy, využívané jako standardní kosmologické svíčky, pomocí jejichž zjištěné jasnosti astronomové určují vzdálenosti ve vesmíru. Až doposud nebyli astronomové schopni najít "rostoucího" bílého trpaslíka v binární soustavě, jehož hmotnost by mohla být určena s takovou přesností.

"Toto je nová Rosettská deska pro bílé trpaslíky, nacházející se ve dvojhvězdách. Naše velmi přesné určení hmotnosti obou hvězd je velmi důležité. Nyní je můžeme studovat dále a pokusit se rekonstruovat jejich minulost, stejně tak, jako můžeme vypočítat jejich budoucnost," říká Sandro Mereghetti.

Tato budoucnost pozorovaného bílého trpaslíka bude velkolepou podívanou. Hvězda pravděpodobně exploduje v období nejbližších několika miliónů roků. Protože je dostatečně daleko, nemůže při explozi ohrozit naši Zemi. Avšak je dostatečně blízko, a tak se stane výjimečnou podívanou na obloze. Výpočty napovídají, že supernova bude zářit jako Měsíc v úplňku a bude tak jasná, že bude viditelná nejen v noci, ale i na denní obloze, a to i bez dalekohledu.

Naši vzdálení potomci uvidí opravdickou hvězdnou show. Díky kosmickému dalekohledu XMM-Newton se již nyní můžeme dívat na začínající představení.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Airglow

NIkon d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži. Panorama na oblohu je ze 6 single shotů 30 sekund, spodek 50 sekund, nasvětlen polskými městy.

Další informace »