Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Čeští astronomové objevili již 500. proměnnou hvězdu v naší Galaxii

Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování. Autor: Martin Mašek.
Robotický dalekohled FRAM při nočním pozorování.
Autor: Martin Mašek.
Ne všechny hvězdy mají stálou jasnost, ale z nějakého důvodu ji mění. Tyto hvězdy nazýváme proměnné. V Generálním katalogu proměnných hvězd je evidováno už na 48 000 hvězd. Katalog ale neobsahuje objevy robotických přehlídek oblohy, takže počet známých proměnných hvězd se odhaduje na 200 tisíc.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 190 ze 6. 9. 2013

Dlouhá tradice

Čeští astronomové mají už z dob Československa v objevování proměnných hvězd velkou tradici, i když ve světovém měřítku se nejednalo o veliké množství. Mezi největší objevy patří objev novy, která vybuchla v  souhvězdí Ještěrky. Jako šestnáctiletý student ji objevil Záviš Bochníček (1920 - 2002) v červnu 1936 prostým okem, což byla tehdy světová událost. Jednak šlo o jednu z nejjasnějších nov 20. století a jednak ji objevil tak mladý pozorovatel. Prof. Zdeněk Kopal, který se tehdy právě vracel z pozorování úplného zatmění Slunce, vzpomínal, jak ještě na lodi, kam zpráva dorazila telegraficky, všichni československým astronomům k tomuto objevu gratulovali. Bochníček byl vyznamenán tehdejším prezidentem republiky Edvardem Benešem.

20 let objevů

Počty proměnných hvězd patřících do naší Galaxie objevených českými astronomy během posledních 20 let a zapsaných do katalogu CzeV.  Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Počty proměnných hvězd patřících do naší Galaxie objevených českými astronomy během posledních 20 let a zapsaných do katalogu CzeV.
Autor: Sekce proměnných hvězd a exoplanet
Novodobé objevy českých pozorovatelů se evidují od vzniku samostatné České republiky. O jejich seznam pečuje Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti. Každá hvězda v katalogu dostává název CzeV (z angl. Czech Variable) a pořadové číslo. Adresa katalogu je  http://var.astro.cz/newvar. Dne 2. 9. 2013 dosáhl počet hvězd v CzeV katalogu čísla 500. Shodou okolností je to po 20 letech od prvního objevu pocházejícího z  roku 1993. Počet proměnných hvězd objevených českými astronomy v posledních letech neustále narůstá (viz graf). Největších úspěchů dosahují pozorovatelé, kteří jsou vybaveni dalekohledem s velkým zorným polem, kde se čistě statisticky dá proměnných hvězd objevit více. Nejúspěšnějším pozorovatelem je se 142 objevy Ing. Pavel Cagaš ze Zlína, objevitel např. unikátní čtyřhvězdy (viz Tiskové prohlášení ČAS číslo 173 „Český amatérský astronom objevil unikátní soustavu hvězd“).

Tabulka: 10 nejúspěšnějších českých
objevitelů proměnných hvězd z naší Galaxie od roku 1993

Jméno

Počet hvězd

Pavel Cagaš

142

Miloslav Zejda

52

Václav Přibík

41

František Lomoz

40

Luboš Brát

31

Ondřej Pejcha

26

Jaroslav Trnka

25

Martin Mašek

19

Kateřina Hoňková

a Jakub Juryšek

16

Martin Lehký

14

* V tabulce chybí pozorovatel Kamil Hornoch, který ve svém speciálním programu objevil více než 230 extragalaktických nov, a to v galaxiích M 31, M 81, M 83, NGC 2403 a UGC 5336. Tyto proměnné hvězdy nejsou v katalogu CzeV zařazeny, katalog totiž slouží především pro evidenci periodických hvězd, jejichž proměnnost je po prvotním objevu nutné potvrdit a dále upřesnit základní vlastnosti proměnné hvězdy.

Jubilejní 500. hvězda

 Proměnná hvězda CzeV500 v maximu své jasnosti. Její poloha na samém okraji zorného pole svědčí o tom,  že nebyla cílem pozorování. Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v maximu své jasnosti. Její poloha na samém okraji zorného pole svědčí o tom, že nebyla cílem pozorování.
Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v minimu své jasnosti. Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda CzeV500 v minimu své jasnosti.
Autor: Martin Mašek.
Proměnná hvězda s pořadovým číslem 500 v českém katalogu proměnných hvězd byla objevena spolu s jinou proměnnou hvězdou CzeV499 na snímcích z dalekohledu FRAM, který je umístěn v argentinské pampě na Observatoři Pierra Augera. Hvězdu CzeV500 objevil operátor dalekohledu FRAM Martin Mašek na CCD snímcích, které slouží na měření vlastností atmosféry. Objevy nových proměnných hvězd jsou tedy vedlejším produktem hlavního pozorovacího programu. Objevové snímky CzeV500 byly pořízeny od 16. 7. do 31. 8. 2013. Z naměřených dat je zřejmé, že se jedná o dlouhoperiodickou pulzující hvězdu typu Mira. Tento typ je pojmenován podle její nejjasnější představitelky v souhvězdí Velryby. Miridy jsou staří rudí obři a změny jasnosti jsou důsledkem pulzace hvězdy. Periody změn jasností mirid jsou obvykle od 80 do 1000 dní a změny jasností jsou od 2 do 11 magnitud. V případě CzeV500 je perioda změn jasnosti 170 dní a amplituda asi 3 magnitudy. Hvězda se nachází v souhvězdí Střelce na souřadnicích rektascenze: 18 45 41.67, deklinace: -19 40 08.82 a jasnost kolísá mezi 13,5 až cca 16,5 mag, takže v maximu své jasnosti může být pozorovatelná i vizuálně středně velkými amatérskými dalekohledy. 

Český robot na jihu

Robotický dalekohled FRAM. Autor: Jan Ebr.
Robotický dalekohled FRAM.
Autor: Jan Ebr.
FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor) je dalekohled o průměru 30 cm osazený CCD kamerou G2 české výroby na robotizované montáži s možností ovládání přes internet. Dalekohled je provozován Fyzikálním ústavem AV ČR a jeho hlavním úkolem je sledovat okamžitý stav atmosféry nad Observatoří Pierra Augera v Argentině. Přesná znalost optických parametrů atmosféry je totiž nezbytná pro určení vlastností spršek extrémně energetického kosmického záření, které Observatoř detekuje. Kromě FRAMu atmosféru sledují i další zařízení jako jsou lidary či meteorologické balóny.

Jak objevit proměnnou hvězdu?

Objevit novou proměnnou hvězdu lze jak vizuálně při pohledu okem do okuláru dalekohledu, tak fotograficky. Vizuální objevy nových proměnných hvězd jsou v dnešní době velkou vzácností. Drtivá většina nových proměnných hvězd byla v posledních letech objevena digitální záznamovou technologií. Dnes mají i amatérští pozorovatelé přístup k moderním astronomickým CCD kamerám, které umožňují přesné měření jasností vesmírných objektů. Některé programy na zpracování dat (např. volně stažitelný C-Munipack - http://c-munipack.sourceforge.net/) obsahují funkci, která dokáže proměřit všechny hvězdy na snímku a snadno odhalit novou proměnnou hvězdu. Většina nových proměnných hvězd v českém katalogu byla objevena během pozorování již známých proměnných hvězd, kdy nová proměnná hvězda byla ve stejném zorném poli.  Pozorovat proměnné hvězdy lze velmi dobře i pomocí digitálních zrcadlovek, které jsou široce dostupné a jejich cena není příliš vysoká. V českém katalogu proměnných hvězd je již několik objevů učiněných za pomoci digitální zrcadlovky. Zpracování snímků v programu C-Munipack není nijak náročné.  Pozorovatelem a objevitelem proměnných hvězd tedy může být skoro každý!

Sekce proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti

Světelná křivka nově objevené proměnné hvězdy CzeV500. Červeně jsou znázorněna pozorování dalekohledu FRAM, žlutě zpětně předobjevová data robotické přehlídky oblohy ASAS3. Autor: Martin Mašek.
Světelná křivka nově objevené proměnné hvězdy CzeV500. Červeně jsou znázorněna pozorování dalekohledu FRAM, žlutě zpětně předobjevová data robotické přehlídky oblohy ASAS3.
Autor: Martin Mašek.
Sekce byla založena již v roce 1924. Její činnost spočívá především v koordinaci pozorování proměnných hvězd (a v posledních letech i exoplanet – planet obíhajících jiné hvězdy, než je Slunce), pořádání konferencí o výzkumu proměnných hvězd a pozorovacích praktik. Sekce vydává svůj časopis Perseus (od roku 2013 v elektronické podobě) a odborný mezinárodní elektronický žurnál Open European Journal on Variable stars (OEJV). Na webových stránkách sekce (var.astro.cz) naleznou zájemci návody na pozorování proměnných hvězd a všechny služby, které k pozorování potřebují.  Pozorovatelé mohou svá data ukládat do databází nebo si vypsat časové předpovědi minim jasností zákrytových dvojhvězd a přechodů exoplanet přes disk mateřské hvězdy.

Kontakt:
Martin Mašek, cassi@astronomie.cz, tel. 737 160 863
Petr Sobotka, sobotka@astro.cz, tel. 604 126 547

Ke stažení:
[1] Tiskové prohlášení v DOC
[2] Tiskové prohlášení v PDF




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje v kanceláři Astronomického ústavu AV ČR v budově na Spořilově (v Praze) ve funkci PR a jako koordninátor akcí pro veřejnost na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - mimo členství ve výkonném výboru ČAS a v porotě České astrofotografie měsíce je především tiskový tajemník České astronomické společnosti.



38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »