Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dalekohled VLT objevil nejrychleji rotující hvězdu
Jiří Srba Vytisknout článek

Dalekohled VLT objevil nejrychleji rotující hvězdu

Nejrychleji rotující hvězda z blízka
Nejrychleji rotující hvězda z blízka
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (047/2011): Dalekohled ESO/VLT nalezl dosud nejrychleji rotující hvězdu. Tato hmotná jasná stálice se nachází v sousední galaxii - ve Velkém Magellanově oblaku - a je od nás vzdálena asi 160 000 světelných let. Astronomové se domnívají, že hvězda má za sebou velmi bouřlivou minulost, kdy byla vyvržena z dvojhvězdného systému po explozi druhé složky soustavy.

Mezinárodní tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT pracující na observatoři Paranal v Chile k přehlídce nejhmotnějších a nejjasnějších hvězd v mlhovině Tarantula (eso1117), která se nachází ve Velkém Magellanově oblaku. Mezi mnoha jasnými hvězdami patřícími k této hvězdné porodnici astronomové nalezli jednu, která rotuje třistakrát rychleji než naše Slunce. Hvězda má katalogové označení VFTS 102 [1] a její povrch se otáčí rychlostí více jak 2 miliony km za hodinu [2], což je velmi blízko k hranici, kdy by došlo k jejímu roztržení v důsledku působících odstředivých sil. VFTS 102 je dosud nejrychleji rotující známou hvězdou [3]

Astronomové rovněž objevili, že hvězda, která je 25krát hmotnější a 100 000krát jasnější než Slunce, se vesmírem pohybuje výrazně odlišnou rychlostí než její sousedé [4].

"Nápadně rychlá rotace a neobvyklý pohyb vzhledem k okolním hvězdám nás donutily zamyslet se nad tím, zda hvězda neprožila v minulosti něco neobvyklého," vysvětluje Philip Dufton (Queen’s University Belfast, Severní Irsko, UK), vedoucí autor článku prezentujícího uvedené výsledky.

Nejrychleji rotující hvězda
Nejrychleji rotující hvězda
Rozdíl v rychlosti by mohl znamenat, že se jedná o takzvanou 'runaway star' - hvězdu, která byla vyvržena z dvojhvězdného systému poté, co její souputník explodoval jako supernova. Tato myšlenka je podpořena dvojicí dalších indicií, kterými jsou nedaleký pulsar a s ním spojený pozůstatek po výbuchu supernovy [5].  
 
Členové týmu zpětně rekonstruovali možný příběh této velmi neobvyklé hvězdy. Svůj život pravděpodobně začala jako složka dvojhvězdy. Pokud jsou dvě hvězdy blízko sebe, plyn proudí z jedné hvězdy na druhou a může ji roztáčet rychleji a rychleji. To by mohlo vysvětlit neobvykle rychlou rotaci této hvězdy. Po krátkém životě trvajícím asi 10 milionů let mohla druhá hmotná složka systému explodovat jako supernova, což vysvětluje přítomnost charakteristického oblaku zbytků, který se nachází nedaleko. Exploze by zároveň mohla vést k vyvržení druhé hvězdy ze systému a k vysvětlení třetí anomálie, tedy rozdílu mezi rychlostí hvězdy VFTS 102 a dalších stálic v této oblasti. Při svém kolapsu se mohla druhá masivní složka dvojhvězdy stát pulsarem, který dnes pozorujeme a který tak uzavírá řešení tohoto případu. 

Ačkoliv si astronomové zatím nemohou být jisti, že se přesně toto opravdu stalo, Philip Dufton k tomu dodává, "je to přesvědčivý příběh, neboť vysvětluje všechny neobvyklé aspekty, které zde pozorujeme. Tato hvězda nám jistě předvádí neočekávané stránky krátkého ale dramatického života těch nejhmotnějších stálic."

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Označení VFTS 102 pochází z přehlídky VFTS (VLT-FLAMES Tarantula Survey), která byla prováděna pomocí spektrografu FLAMES (Fibre Large Array Multi Element Spectrograph) na dalekohledu ESO/VLT.

[2] Letadlu letícímu touto rychlostí by oblet kolem zemského rovníku trval jednu minutu.

[3] Některé hvězdy končí svůj život v podobě kompaktního objektu, například pulsaru (viz poznámka [5]), který může rotovat ještě mnohem rychleji než hvězda VFTS 102. Tyto objekty jsou však mnohem menší, hustější a nezáří díky termojaderným reakcím jako normální hvězdy.   

[4] Hvězda VFTS se pohybuje rychlostí zhruba 228 km/s, tedy asi o 40 km/s pomaleji než další podobné hvězdy v této oblasti.

[5] Pulsary jsou objekty vznikající při výbuchu supernovy. Jádro hvězdy kolabuje na velmi malou velikost - vzniká neutronová hvězda, která rotuje velmi rychle a vyzařuje mohutné jety rádiového záření. Tyto jety společně s rotací hvězdy dávají vzniknout pravidelným pulsům, které následně pozorujeme na Zemi. Pozůstatek po výbuchu supernovy je charakteristický oblak plynu, který rozfukuje rázová vlna doprovázející kolaps jádra na neutronovou hvězdu. 

 

Další informace

Výzkum byl prezentován v článku "The VLT-FLAMES Tarantula Survey: The fastest rotating O-type star and shortest period LMC pulsar — remnants of a supernova disrupted binary?" autorů Philip L. Dufton a kol., který vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal Letters.

 

Odkazy

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Philip Dufton; Queen's University of Belfast; Belfast, UK; Tel: +44 028 9097 3552; Email: P.Dufton@qub.ac.uk

Richard Hook; ESO, La Silla, Paranal, E-ELT & Survey Telescopes Press Officer; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6655; Cell: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1147. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Planetka (24814) 1994 VW1 poblíž hvězdy beta Tau

Planetka měla v době fotografování 16.3 mag a pohybovala se po obloze rychlostí 1.23"/min.

Další informace »