Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dospívající hvězda

Dospívající hvězda

okolí MWC 147 v představách malíře
okolí MWC 147 v představách malíře
Tiskové prohlášení Evropské jižní observatoře - ESO 003/08: VLT odhalil bezprostřední okolí dospívající hvězdy.

S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.

S pomocí interferometru na VLT se astronomům podařilo zachytit vnitřní oblasti disku hmoty okolo mladé hvězdy. Disk ukazuje, jak hvězda během svého dětství přibírá na hmotnosti.

Astronomové podrobně zkoumali objekt označený jako MWC 147, který leží přibližně 2600 světelných let od Slunce v souhvězdí Monoceros (Jednorožec). MWC 147 náleží do skupiny Herbig Ae/Be, tzn. že se jedná o hvězdy několikrát hmotnější než Slunce, jež díky pohlcování materiálu z okolí neustále přibírají na hmotnosti.

MWC 147 je hvězda stará necelého půl miliónu let a srovnáme-li tento věk se stářím našeho Slunce, které má nyní 4,6 miliardy let, jedná se vlastně o jednodenní mimino [1].

Stefan Kraus, Thomas Preibisch a Keiichi Ohnaka použili sestavu čtyř 8,2 metrových dalekohledů VLT a k pozorování využili světlo ze dvou až tří těchto dalekohledů, napojených na přístroje MIDI a AMBER.

okolí MWC 147 dalekohledem o průměru 20 cm ze Cerro Paranal
okolí MWC 147 dalekohledem o průměru 20 cm ze Cerro Paranal
„Při pozorování MWC 174 pomocí VLTI/MIDI a VLTI/AMBER jsme zkombinovali snímky z blízké a střední infračervené oblasti. Poprvé jsme změřili velikost disku okolo hvězdy v takto velkém rozsahu vlnových délek [2],“ řekl Stefan Kraus, šéfredaktor publikovaných studií. „Různé vlnové délky odpovídají různým teplotám a umožňují nám poodhalit tvar disku ve větším měřítku. Na druhou stranu nám ale komplikují určení, jak se mění teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy.“

Blízká infračervená oblast odhalila až několik tisíc stupňů horký materiál v nejbližším okolí hvězdy, zatímco střední infračervená oblast ukázala dále od středu disku oblasti chladnější.

Pozorování ukázala, že teplota v závislosti na vzdálenosti od hvězdy klesá mnohem prudčeji, než předpokládají současné modely. Většina blízkého infračerveného světla pochází z horkého materiálu ve vzdálenosti menší než 1-2 AU (1 AU = střední vzdálenost Země od Slunce). Z důvodu silného záření však v takovéto vzdálenosti od hvězdy nemůže existovat, neboť by se zahřál a zničil.

„Abychom zcela porozuměli našim pozorováním, provedli jsme podrobné výpočty a dospěli k závěru, že jsme jednak pozorovali vnější prachový disk, ale také silnou emisi pocházející z horkého plynu ve vnitřním disku,“ vysvětluje Kraus. „Disk okolo hvězdy nepovažujeme za pasivní, ale za aktivní a my tak pozorujeme hmotu, která přechází z vnějšího disku ke vznikající hvězdě.“

Model, který nejlépe odpovídá pozorování, předpokládá, že se disk rozprostírá do vzdálenosti 100 AU od svého středu. Hvězda v centru disku nabírá hmotnost rychlostí sedmi miliontin hmotnosti Slunce za rok.

„Naše pozorování ukazuje sílu VLT při zkoumání vnitřní struktury disků mladých hvězd a odhaluje, jak hvězdy dosahují svých konečných hmotností,“ říká Stefan Kraus.

Multimédia na webu ESO

Zdroj: TP ESO 003/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Uran,Mars a Venuše

Další informace »