Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dva objevené cirkumstelární disky jsou obrazem Kuiperova pásu

Dva objevené cirkumstelární disky jsou obrazem Kuiperova pásu

HD_disky.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pozoroval 22 blízkých hvězd. Z pozorování vyplynulo, že kolem dvou z nich existují poměrně jasné disky, obsahující prach a drobná tělesa. Oba disky vypadají jako ekvivalenty známého Kuiperova pásu kolem Slunce, což je jakýsi prstenec za drahou planety Neptun, složený z ledových těles, který je zdrojem krátkoperiodických komet. V současné době je známo přibližně 920 těles v oblasti Kuiperova pásu.

Nově objevené cirkumstelární disky kolem hvězd, nacházejících se ve vzdálenosti 60 světelných let od Země, patří mezi devět hvězd s prachovými disky, které se dají pozorovat ve viditelném světle. Nové disky jsou odlišné, neboť jejich stáří více než 300 miliónů roků je řadí mezi stabilní konfigurace, podobně jako jsou stabilní dráhy planet a těles Kuiperova pásu ve Sluneční soustavě, jejíž stáří je 4,6 miliardy roků. Dalších sedm hvězd (kromě našeho Slunce), jejichž stáří leží v intervalu několika desítek až 200 miliónů roků, jsou mladé hvězdy, jejichž hmotnosti jsou srovnatelné s hmotností Slunce.

"Tyto staré hvězdné disky pozorujeme díky světlu, odraženému od prachových částic a malých těles, nacházejících se v tomto pásu. Pro nás jsou zajímavé, protože ukazují, jak by mohl vypadat Kuiperův pás kolem Slunce, pozorovaný z větší vzdálenosti," říká Paul Kalas (University of California, Berkeley). "Jedná se o typy hvězd, kolem kterých můžeme očekávat objev planet v tzv. zónách života, na nichž se může vyvinout život."

"Známe více než 100 hvězd, u nichž byly objeveny obdobné prachové disky na základě tepelné emise prachu, pozorované v oboru infračerveného záření," doplňuje Paul Kalas.

Malý pozorovací vzorek již ukazuje, že disky se dělí na dvě kategorie: široké disky (více než 50 AU) a úzké (20 až 30 AU) s ostře ohraničeným vnějším okrajem, podobně jako u Kuiperova pásu. (Poznámka: 1 AU je tzv. astronomická jednotka, tj. průměrná vzdálenost Země od Slunce 149 600 000 km.) Kuiperův pás je poměrně úzký. Rozkládá se ve vzdálenosti 30 až 50 AU od Slunce. Většina hvězdných disků neobsahuje ve vnitřních oblastech téměř žádný materiál, snad jen zatím nepozorované planety, které jsou pravděpodobně odpovědné za ostře ohraničený vnitřní okraj disku, pozorovatelný ve většině případů.

Astronomové Paul Kalas a James Graham spekulují o tom, že hvězdy, u nichž byl pozorován ostře ohraničený vnější okraj disku, mohou mít doposud neznámého průvodce - malou hvězdu či hnědého trpaslíka - který svojí gravitací udržuje pohromadě malé objekty, vytvářející disky kolem hvězd. Podobně jsou udržovány pohromadě částice v jednotlivých prstencích kolem obřích planet Sluneční soustavy.

Pokud by došlo k náhodnému průchodu zbloudilé hvězdy v blízkosti disku, jeho okraj by byl spíše roztrhaný - nepravidelný. Pouze hmotný průvodce hvězdy svojí gravitací udrží pohromadě zbylý materiál disku, jako je prach, planetky či komety, a zabrání tak jejich vzdalování od hvězdy a rozšiřování prstence.

Pátrání po discích kolem hvězd pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě Hubblova kosmického dalekohledu bylo prováděno po dobu dvou let a bylo ukončeno v září 2004. Ve viditelném světle byly objeveny disky kolem dvou hvězd: HD 53143 (hvězda spektrální třídy K, o něco menší než Slunce, stáří přibližně 1 miliarda roků) a HD 139664 (spektrální třída F, poněkud větší než Slunce, stáří pouze 300 miliónů roků).

"Když jsme pozorovali hvězdy HD 53143 a HD 139664, bylo to, jako bychom v zrcadle pozorovali Kuiperův pás kolem našeho Slunce," říká Kalas.

Disk z drobných těles kolem starší hvězdy HD 53143 je široký, podobně jako disk kolem hvězdy beta Pictoris, první disk kolem hvězdy, objevený před 20 roky a disk kolem hvězdy AU Microskopii, objevený v minulém roce. Beta Pictoris a AU Microscopii jsou staré zhruba 10 miliónů roků.

Disk kolem hvězdy HD 139664 se více podobá disku kolem hvězdy Fomalhaut. Má ostře ohraničený vnější okraj ve vzdálenosti 109 AU od hvězdy. Tento disk začíná ve vzdálenosti 60 AU od hvězdy a maximální hustoty dosahuje ve vzdálenosti 83 AU.

"Jestliže pochopíme podstatu ostrého ohraničení vnějšího okraje disku kolem hvězdy HD 139664, pomůže nám to lépe porozumět historii vývoje naší Sluneční soustavy," říká Paul Kalas.

Na titulním obrázku jsou fotografie planetárních disků kolem hvězd HD 53143 a HD 139664 v nepravých barvách. Černý kotouček uprostřed každé fotografie vznikl odstíněním světla hvězdy, aby bylo vůbec možné velmi slabě zářící disk pozorovat (jedná se o princip koronografu pro pozorování slunečních protuberancí).

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »