Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hnědí trpaslíci mohou mít planety
Veselý Jan Vytisknout článek

Hnědí trpaslíci mohou mít planety

ssc2005-21b_small.jpg
Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal možné zárodky budoucích planetárních soustav u hnědých trpaslíků. U pěti ze šesti zkoumaných objektů byly detekovány prachové shluky a krystaly, o nichž se předpokládá, že se dále spojují a lepí k sobě, a v budoucnosti se z nich mohou zformovat i planety. Podobným procesem vznikla sluneční soustava a zřejmě tak dodnes vznikají planetární soustavy okolo nově se rodících hvězd. V tomto případě však jde o protoplanetární disky obklopující tělesa, jež hvězdami nejsou.

Hnědí trpaslíci se od hvězd liší především hmotností. Jsou příliš malí na to, aby gravitace v jejich nitru vyvtvořila podmínky (vysokou teplotu a tlak) pro termonukleární reakce, při nichž se jádra vodíku postupně spojují v jádra hélia a při tom se uvolňuje energie ve formě záření. Hnědí trpaslíci jsou zkrátka takové nedorostlé hvězdy. Domníváme se však, že hnědí trpaslíci vznikají stejným procesem a ze stejných chladných plynných oblaků jako hvězdy. Objev protoplanetárních disků ukazuje, že stejně jako v okolí čerstvě narozených hvězd, i v okolí hnědých trpaslíků probíhají počáteční kroky procesu vedoucího ke vzniku planet.

"Zjišťujeme, že první stadia tvorby planet jsou mnohem odolnější než jsme se dosud domnívali," řekl Dr. Dániel Apai, astronom z University of Arizona, člen Centra pro život a astrobiologii planet Astrobiologického ústavu NASA. "Spitzerův teleskop nám umožňuje studovat tvorbu planet ve velmi rozdílných prostředích."

ssc2005-21a_medium.jpg
Apai a jeho tým použil infračervený Spitzerův teleskop k získání detailních informací o mineralogickém složení prachových disků okolo šesti hnědých trpaslíků, již se nacházejí v jižním souhvězdí Chameleona, ve vzdálenosti 520 světelných let od nás. Hmotnosti studovaných hnědých trpaslíků leží mezi čtyřiceti a sedmdesátinásobkem hmotnosti Jupitera, jejich stáří se odhaduje na jeden až tři milióny roků. Astronomové zjistili, že pět ze šesti disků obsahuje krystaly minerálů a slepené shluky prachových částic. Našli relativně velká zrna a též krystaly minerálu olivínu.

"Pozorujeme částice, jež prošly vývojem, spojují se a zvětšují," řekla Dr. Ilaria Pascucci, spoluautorka studie. "To je skvělé, protože dosud jsme si nebyli jistí, zda se disky u tak chladných objektů budou chovat stejně jako disky obklopující hvězdy." Astronomové si také všimli výrazného zloštění disků okolo hnědých trpaslíků, což je další známka toho, že prach se slepuje, aby se z něj časem vytvořily planety.

Článek týkající se těchto objevů je k dispozici online na stránkách časopisu Science. Dalšími spoluautory článku jsou Jeroen Bouwman, Thomas Henning a Cornelis P. Dullemond z Max-Planck-Institut fűr Astronomie, Heidelberg a Antonella Natta z Osservatorio Astrofisico di Arcetri.

Podle (zdroje): www.science.org, www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Exoplaneta, Hnědý trpaslík


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »