Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hnědý trpaslík nebo pulsar?

Hnědý trpaslík nebo pulsar?

Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Hnědý trpaslík, vyzařující pravidelné rádiové pulsy.
Skupina amerických astronomů zjistila, že někteří hnědí trpaslíci se „tváří“ jako zvláštní typ pulsarů – do kosmického prostoru vysílají intenzivní rádiové pulsy. Hnědý trpaslík je objekt, někdy označovaný jako „nepovedená hvězda“. Hmotnosti hnědých trpaslíků se pohybují zhruba v intervalu 18 až 80 hmotností planety Jupiter. Podstatné je to, že teplota v jejich nitru není dostatečná pro zapálení termojaderných reakcí. Zaujímají tedy přechodné stadium mezi planetami a hvězdami. První hnědý trpaslík byl objeven v roce 1995 a dosud jich známe několik desítek.

Skupina studentů, která se zúčastnila v roce 2001 letního praktika na radioteleskopu VLA (Very Large Array) v Novém Mexiku, a která se mj. věnovala pozorování hnědého trpaslíka, zaregistrovala pravidelně se opakující silné záblesky rádiového záření. To překvapilo nejen studenty, ale i mnohem zkušenější pracovníky observatoře. Jednalo se o hnědého trpaslíka TVLM 513-46546 spektrální třídy M9. Každých 1,958 hodiny byly registrovány mimořádně jasné záblesky rádiového záření, když kužel rádiového záření díky rotaci hnědého trpaslíka pravidelně zasahoval Zemi.

Gregg Hallinan uskutečnil se svými spolupracovníky z National University of Ireland, Galway, kompletní průzkum známých hnědých trpaslíků pomocí VLA a u tří z nich objevil mohutné radiové impulsy, pravidelně se opakující každé 2 až 3 hodiny.

Astronomové již asi 40 let znají objekty, pojmenované jako pulsary. Jedná se o rychle rotující tzv. neutronové hvězdy o vysoké hustotě (závěrečné stadium velmi hmotných hvězd), které vyzařují rádiové záření. Velmi rychlá rotace a mimořádně silné magnetické pole vedou ke vzniku rádiového záření, které se šíří v úzkém svazku podél magnetické osy pulsaru. Pokud je Země zasažena tímto paprskem, můžeme záření pulsaru pozorovat na obrovské vzdálenosti v podobě rádiových pulsů. Odtud vznikl i název objektu – pulsar. Perioda opakování pulsů odpovídá periodě rotace pulsaru. Může se jednat o desetiny, setiny či dokonce tisíciny sekundy.

Rádiové pulsy, které přicházejí od hnědých trpaslíků, jak se zdá, rovněž vznikají působením magnetického pole na elektrony a periody rádiových pulsů odpovídají rotační periodě hnědého trpaslíka. Kolem polárních oblastí hnědého trpaslíka se vytvářejí obrovské „polární záře“, které jsou zodpovědné za vznik rádiového záření. Stejné mechanismy fungují i na planetách, například na Zemi či Jupiteru. Podle intenzity rádiového záření se hnědí trpaslíci řadí někde mezi planety a pulsary.

Přestože nelze říci, že mechanismus vzniku rádiového záření hnědých trpaslíků a pulsarů je stejný, detailní studium velice pomalu rotujících hnědých trpaslíků může podle názoru některých astronomů vrhnout nové světlo na mechanismus vzniku rádiového záření pulsarů, který doposud není zcela zřejmý.

Zdroj: cnews.ru a www.ras.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Klenoty zimnej oblohy

Panorama z 8 fotiek, kazda fotka 60sec

Další informace »