Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

HST vyfotografoval pozůstatek po výbuchu supernovy

N63A_HST.jpg
Hubblův kosmický dalekohled (HST) pořídil fotografii jednoho poměrně blízkého pozůstatku po výbuchu supernovy. Na snímku je vidět prudké a chaotické víření hmoty v podobě plynů a prachu. Útvar označený N 63A je zbytkem po výbuchu masivní hvězdy, která doslova chrlila proudy plynů do okolního prostředí.

Zbytek po výbuchu supernovy s označením N 63A se nachází v oblasti rodících se hvězd ve Velkém Magellanově mračně, které je pozorovatelné pouze z jižní polokoule. Jedná se o nepravidelnou galaxii, která je od Země vzdálena 160 000 světelných let. Ve Velkém Magellanově mračnu se nachází poměrně velké množství rodících se hvězd a zbytků po explozích supernov, které byly studovány nejen pomocí HST.

V bezprostředním sousedství N 63A pozorujeme velké množství hvězd, které jsou mimořádně hmotné. Podle odhadu tzv. progenitor (předchůdce) výbuchu supernovy, při němž se vytvořila pozorovaná mlhovina, měl hmotnost 50krát větší než Slunce. Takovéto masivní hvězdy produkují silný hvězdný vítr, který může "vyčistit" okolní prostor do velké vzdálenosti od hvězdy a vytvořit v něm jakousi větrem vyfouknutou bublinu. A právě takovou bublinu zachytil HST.

Miniaturní plynná oblaka různých tvarů, které jsou příliš husté pro hvězdný vítr a nedají se odfouknout, jsou nyní rozptýleny uvnitř této bubliny. Supernova rovněž vytvořila rázovou vlnu, která se postupně šíří prostředím bubliny s nízkou hustotou a naráží do hustých obláčků, které postupně rozbíjí.

Dlouho se soudilo, že supernovy jsou spouštěcím mechanismem vzniku hvězd, kdy expandující rázová vlna naráží do okolního plynu a stlačuje jej. Jak ukazují fotografie ještě mladé oblasti N 63A, které byly pořízeny pomocí Hubblova kosmického dalekohledu, nelítostná rázová vlna spíše ničí okolní plynná oblaka, než aby je stlačovala a nastartovala v nich proces formování nových hvězd.

Data získaná na různých vlnových délkách z jiných detektorů naopak odhalují probíhající formování hvězd ve vzdálenostech 10 až 15 světelných let od oblasti N 63A. Během několika miliónů roků materiál, který byl vyvržen při výbuchu supernovy, zasáhne oblasti vznikajících hvězd a může se tak zapojit do procesu vzniku planet kolem hvězd slunečního typu. Zopakuje se tak podobný postup, jako je historie vzniku naší sluneční soustavy.

Zdroj: spaceflightnow
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »