Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda opouštějící naši Galaxii

Hvězda opouštějící naši Galaxii

outcast.jpg
Astronomové z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří použili k pozorování dalekohled MMT na observatoři v Tucsonu, oznámili objev hvězdy, která vysokou rychlostí uniká z naší Galaxie. Vzdaluje se od nás rychlostí 2,4 miliónu kilometrů za hodinu (což téměř dvakrát převyšuje únikovou rychlost z Mléčné dráhy).

Podle názoru astronomů byla tato hvězda s největší pravděpodobností urychlena na tak vysokou rychlost při průletu kolem centrální černé díry ve středu naší Galaxie. Nyní se tato hvězda nachází na periferii naší Galaxie a brzy se dostane do mezigalaktického prostředí.

Jedná se o objev první hvězdy, jejíž rychlost pohybu je tak vysoká, že může uniknout z gravitačního pole naší galaktické soustavy. Ve hvězdném katalogu je vedena pod označením SDSS J090745.0+24507. Astronomové předpokládají, že tato hvězda měla v minulosti svého průvodce; jednalo se tedy o dvojhvězdu. Při blízkém průletu kolem centrální černé díry byla jedna složka dvojhvězdy "uvězněna" na oběžné dráze kolem černé díry, zatímco druhá složka byla násilně odmrštěna (podobně jako kámen z praku) a nyní se pohybuje téměř radiálním směrem od středu Mléčné dráhy k jejímu okraji. Astronom Jack Hill navrhl takovýto scénář osudu dvojhvězdy již v roce 1998. Objev "vyhoštěné" hvězdy to jen potvrdil.

Hvězda obsahuje velmi mnoho prvků těžších než vodík a helium, které astronomové souhrnně označují jako "kovy". "Protože hvězda je bohatá na kovy, domníváme se, že vznikla nedávno v podobné oblasti, jaké existují poblíž galaktického centra," říká Warren Brown. Méně než 80 miliónů roků potřebovala na to, aby překonala vzdálenost od středu Galaxie až na její periferii.

Gravitace Galaxie není schopna zastavit pohyb této hvězdy. Podobně jako jsou kosmické sondy vypouštěny ze Země, byla tato hvězda "vypuštěna" z galaktického středu a uvedena na dráhu, která ji bude trvale vzdalovat od naší Galaxie. Do svého rodiště - Mléčné dráhy - se již nikdy nevrátí.

Zdroj: spaceflightnow a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »