Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda Polárka má dva průvodce!

Hvězda Polárka má dva průvodce!

Polarka.jpg
Kdo by neznal Polárku - nejjasnější hvězdu v souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda). Právě do blízkosti této hvězdy, někdy také označované jako Severka, míří svým severním koncem zemská rotační osa. Pouhým okem spatříme Polárku jako osamocenou hvězdu. Avšak v malém dalekohledu již spatříme druhou složku - průvodce Polárky. Pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) se nyní podařilo objevit dalšího průvodce Polárky. Polárka je tedy trojhvězdou!

"Abychom hvězdu spatřili tak blízko Polárky, museli jsme využít vysoké rozlišovací schopnosti HST," říká Nancy Evansová (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics). Průvodce se nachází ve vzdálenosti menší než dvě desetiny obloukové vteřiny od Polárky - v neuvěřitelně malém úhlu, který odpovídá průměru čtvrťáku (25 centů), pozorovaného ze vzdálenosti 31 km. Při vzdálenosti 430 světelných let od Země odpovídá tento úhel mezi Polárkou a hvězdným průvodcem vzdálenosti 3,2 miliardy km (tj. méně než polovině vzdálenosti Pluta od Slunce).

"Obrovský rozdíl jasnosti mezi Polárkou a jejím průvodcem činí velmi obtížným tyto hvězdy od sebe rozlišit," uvedl Howard Bond (Space Telescope Science Institute - STScI). Polárka je hvězdný veleobr více než 2000krát jasnější než Slunce, zatímco její průvodce je hvězdou na hlavní posloupnosti. "Díky HST jsme nového průvodce Polárky vytáhli na světlo."

Sledováním pohybu nově objevené hvězdy kolem Polárky bude možné určit nejen dráhu hvězdy, ale i hmotnost tohoto průvodce. Určení hmotnosti hvězd je jedním z nejobtížnějších úkolů pro stelární astronomy.

Astronomové také předpokládají, že se jim podaří upřesnit hmotnost samotné Polárky, která patří mezi nejbližší proměnné hvězdy, které označujeme jako cefeidy. Pravidelné kolísání jasnosti cefeid se využívá k určování vzdáleností galaxií, a tím také k určení rychlosti rozpínání vesmíru, což je základem pochopení jeho vzniku a vývoje.

Polarka_1.jpg

"Studium dvojhvězd je nejlepší dosažitelný způsob, jak určit hmotnosti hvězd," říká Gail Schaefer (STScI). "Pomocí nejlepších přístrojů, jako je HST, můžeme dohlédnout dále do vesmíru a studovat řadu vzdálených dvojhvězd." Astronomové plánují sledování Polárky v průběhu dalších několika let. Určí tak oběžnou dráhu nového průvodce, jeho hmotnost a upřesní také hmotnost samotné Polárky.

Na připojeném obrázku v úvodu článku je vpravo nahoře nejjasnější hvězda Polárka (Polaris A) a její průvodce Polaris B, jehož poprvé spatřil v roce 1780 William Herschel. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny 386 miliard km. Na obrázku vpravo dole je na snímku z HST nový průvodce, hvězda s označením Polaris Ab. Její přítomnost astronomové "tušili" na základě gravitačního vlivu na hlavní složku systému - Polárku. Teprve pomocí HST se její přítomnost podařilo dokázat.

Zdroj: hubblesite.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Jupiterem

Měsíc a Jupiter v mlze

Další informace »