Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Hvězda s obrovským chvostem

Hvězda s obrovským chvostem

Obrovský chvozd hvězdy omikron Ceti (Mira).
Obrovský chvozd hvězdy omikron Ceti (Mira).
Družice NASA s názvem GALEX (Galaxy Evolution Explorer) vypátrala mimořádně dlouhý chvost, podobající se kometárnímu ohonu, který se táhne za hvězdou, jež se pohybuje vesmírem vysokou rychlostí. Hvězda s označením Mira (omikron Ceti), což je latinský název pro výraz „podivuhodná“, je mezi astronomy známá již 400 let. Je to rychle se pohybující stará hvězda, tzv. rudý obr, jež postupně ztrácí velké množství povrchového materiálu.

Astronomická družice GALEX snímkovala tuto velmi dobře známou hvězdu v průběhu svého pokračujícího průzkumu celé oblohy v oboru ultrafialového záření. Astronomové si všimli, že vypadá jako kometa s obrovským chvostem. Ve skutečnosti materiál, který odvrhuje hvězda Mira, vytváří proud částic v délce 13 světelných roků, což je přibližně 20 000krát více, než činí průměrná vzdálenost Pluta od Slunce. Nic podobného doposud nebylo pozorováno u žádné hvězdy.

„Byl jsem doslova šokován, když jsem poprvé kompletně spatřil neočekávaný chvost, který se táhne za tak známou hvězdou,“ říká Christopher Martin (California Institute of Technology in Pasadena, California). „Bylo úžasné sledovat, jak se ohon za hvězdou rozprostírá do obrovské vzdálenosti v mezihvězdném prostředí. Připomíná tak důvěrně známý úkaz, jako jsou vytvářející se vlny za motorovým člunem.“

Astronomové jsou přesvědčeni, že ohon za hvězdou Mira představuje unikátní příležitost ke studiu události, jakým způsobem hvězdy podobné Slunci končí svůj život a nakonec rozhodí po vesmíru materiál pro vznik nových planetárních soustav. Jak se hvězda Mira řítí kupředu, prostřednictvím svého ohonu rozhazuje po okolí uhlík, kyslík a další důležité prvky, potřebné pro vznik nových hvězd, planet a možná i pro vznik života. Materiál chvostu, který byl nyní vůbec poprvé pozorován, byl průběžně uvolňován během posledních 30 000 let.

„Je to pro nás naprosto nový jev a jsme stále ještě ve fázi, kdy se snažíme porozumět těmto fyzikálním zákonitostem,“ říká spoluautor objevu Mark Seibert (Observatories of the Carnegie Institution of Washington in Pasadena). „Doufáme, že budeme schopni „přečíst“ chvost hvězdy Mira jako dálnopisný pásek a dozvědět se tak více o životě hvězdy.“

Před několika miliardami let se hvězda Mira podobala našemu Slunci. Postupně začala zvětšovat svůj objem a stal se z ní pulsující červený obr. Hvězda periodicky zvyšuje svoji jasnost, až bývá viditelná i pouhým okem (jasnost kolem 3,5 mag). Mira nakonec odvrhne do okolního prostoru veškeré zbytky plynu, přičemž se vytvoří pestrobarevná obálka, označovaná jako planetární mlhovina. Mlhovina se bude postupně rozplývat a z původní hvězdy nakonec zůstane pouze vyhořelé jádro, označované jako bílý trpaslík.

V porovnání s ostatními rudými obry se Mira pohybuje nezvykle rychle, možná díky gravitačnímu vlivu dalších hvězd, které se k ní v minulosti přiblížily. V současné době brázdí naši Galaxii rychlostí 130 km/s, tj. asi 468 000 km/h. Společně s hvězdou Mira se pohybuje i její malý vzdálený průvodce, který je pravděpodobně bílým trpaslíkem. Tato hvězdná dvojice, označovaná jako Mira A (červený obr) a Mira B, se pohybuje vesmírem v souhvězdí Cetus (Velryba). Přitom pomalu obíhají navzájem kolem sebe jednou za 400 let. Od Země je dělí vzdálenost 350 světelných let. Průvodce Mira B objevil Hubblův kosmický dalekohled v roce 1995.

Kromě tohoto chvostu za hvězdou Mira A objevila družice Galaxy Evolution Explorer také rázovou vlnu, v podstatě nahromadění horkého plynu před hvězdou a dva klikaté (vlnící se) proudy materiálu, vycházející z přední strany hvězdy (ve směru pohybu) a putující za hvězdu. Astronomové se domnívají, že horký plyn v oblasti rázové vlny je zahříván žhavým plynem, unikajícím z hvězdy, což způsobuje světélkování v ultrafialovém světle. Tento unikající materiál následně proudí v podobě víru do prostoru za hvězdou, kde vytváří turbulence. Tento proces se podobá rychlému člunu, který zanechává vlny na vodě nebo kouřové vlečce, kterou vypouští parní lokomotiva.

Skutečnost, že chvost za hvězdou Mira v souhvězdí Velryby září pouze v oboru ultrafialového světla, vysvětluje, proč nebyl dříve pozorován jinými dalekohledy. Astronomická družice GALEX je velmi citlivá na ultrafialové záření a má také velmi široké zorné pole, což jí umožňuje pozorovat aktivitu kosmických objektů právě v oboru ultrafialového záření.

„To je velmi důležité pro objev takovýchto překvapivě velkých a zajímavých charakteristik (vlastností) objektů, které jsou známy a studovány již více než 400 let,“ říká James D. Neill (Caltech). „To je přesně ten druh překvapení, které přichází na základě průzkumu takovými přístroji, jakým je družice GALEX.“

Související články: Vzniknou planety kolem umírající hvězdy?

Zdroj: galex.caltech
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »