Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  IAU standardizovala názvy hvězd

IAU standardizovala názvy hvězd

Historická mapa Velké medvědice - Ursa Major. Hvězda na konci ocasu medvědice(Benetnaš) se nyní oficiálně jmenuje Alkaid.
Autor: IAU#1603

Mezinárodní astronomická unie (IAU) v květnu letošního roku zřídila pracovní komisi pro názvy hvězd č. 280. Tato pracovní komise vydala v červenci a v listopadu dvě zprávy, ve kterých standardizuje názvy hvězd. V tiskové zprávě č. 1603  z 24. listopadu 2016 nyní  formálně zveřejnila seznam 227 názvů hvězd, z toho 14 z nich souvisí s exoplanetami.

Mezinárodní astronomická unie standardizovala v roce 1930 názvy 88 souhvězdí. Letos udělala další krok a standardizovala názvy 227 hvězd. Patří mezi ně i jasné hvězdy, které se používají pro astronavigaci, a které zná většina aktivních pozorovatelů, tedy: Aldebaran, Altair, Antares, Arcturus, Betelgeuse, Capella, Castor, Deneb, Fomalhaut, Polaris, Pollux, Procyon, Regulus, Rigel, Sirius, Spica a Vega.  Při pozorování z jižnějších šířek se dá přidat ještě hvězda Canopus, která sehrála důležitou úlohu také při navigaci kosmických sond v počátcích planetárních letů. 
Tyto jasné hvězdy se také velice často používají při ustavování montáží počítačově řízených dalekohledů (goto), zejména proto, že jsou dobře vidět i v malém hledáčku.

Laskavý čtenář si může prohlédnout seznam hvězd, jejichž názvy jsou nyní na seznamu jmen hvězd IAU. Za pozornost stojí, že je nyní standardizován název nejbližší hvězdy Proxima Centauri. Hlavní hvězda v této soustavě, α Cen (alfa Centauri), se jmenuje Rigil Kentaurus. 

Názvy poměrně známých hvězd Algieba (gama-1 Leonis), Hamal (alfa Arietis) a Muscida (omicron Ursae Majoris) mají nyní názvy standardní a o těchto hvězdách je známo, že kolem nich obíhají exoplanety. Stejně tak se už dnes ví, že exoplanety obíhají i kolem velice jasných hvězd Pollux a Fomalhaut.  Ostatně exoplanety nejspíše mohou za to, že se ke standardizaci přikročilo, jejich názvy se zpravidla odvozují od mateřských hvězd, takže je důležité mít jejich názvy jednoznačné.

V publikacích, které vycházejí z díla Antonína Bečváře se mohou objevovat hvězdy, jejichž názvy nejsou všeobecně příjmány, viz článek Záhada Bečvářových názvů hvězd. Níže je tabulka, ze které je patrné, že IAU se shodla jedině na názvu hvězdy Sarin (delta Her). V ostatních případech standardizovala jiné názvy, nebo ke standardizaci zatím nepřikročila. Bečvářův Atlas Coeli je zmíněn jako reference v bulletinu č.2 jednak pro Sarin a ještě pro hvězdu Subra (omicron Leo).

Bečvář řeckými písmeny IAU 2016
Achird eta Cas -
Arich gama Vir Porrima
Haris gama Boo Seginus
Hassaleh iota Aur -
Hatysa iota Ori -
Heze dzeta Vir -
Kaffa delta UMa Megrez
Kraz beta Crv -
Ksora delta Cas Ruchbah
Kuma ny Dra -
Reda gama Aql Tarazed
Sarin delta Her Sarin
Segin epsilon Cas -
Tyl epsilon Dra -

První dávka standardních názvů hvězd se projeví v publikacích a v softwaru v následujících letech. Dá se očekávat, že učiní konec nejednoznačnostem a na celém světě se začnou používat pouze standardní názvy hvězd a ostatní názvy se budou zmiňovat jen v historických pasážích. Pracovní komise IAU se v budoucnu více zaměří na pojmenovávání substelárních objektů, například exoplanet.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] IAU: Pojmenování hvězd
[2] IAU: Pracovní skupina pro názvy hvězd č. 280
[3] IAU: Bulletin 1, červenec 2016
[4] IAU: Bulletin 2, listopad 2016
[5] S&T: IAU standardizes 212 traditional star names
[6] Záhada Bečvářových názvů hvězd
[7] IAU: Souhvězdí
[8] IAU: Tisková zpráva č. 1603
[9] Wikipedia: Atlas Coeli
[10] Pouhým okem viditelné hostitelské hvězdy exoplanet



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Hvězdy, Názvosloví


34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny a zatmění

Další informace »