Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46
Veselý Jan Vytisknout článek

Ingredience života v protoplanetárním disku hvězdy IRS 46

ssc2005-26b_small.jpg
Pomocí Spitzerova infračerveného kosmického teleskopu našli astronomové kyanovodík a acetylén - základní stavební součástky DNA a bílkovin v prachovém disku, který obklopuje hvězdu IRS 46. Hvězda patří do souhvězdí Hadonoše. Je od nás vzdálená 375 světelných roků. Jde o významný objev, ale aby nevznikl přehnaný optimismus: k životu je od kyanovodíku a acetylenu ještě hodně daleko, předpokládá se však, že právě tyto molekuly se před miliardami roků díky kometám dostaly na Zemi a spolupodílely se na vzniku DNA, bílkovin, zárodků života, ............ a nakonec vyššího života, jenž vyvrcholil Homo 2x sapiensem s naslouchátkem od mobilu v uchu.

Je to poprvé, co byly tyto plyny (kyanovodík a acetylén) spolu s oxidem uhličitým detekovány v protoplanetárním disku cizí hvězdy v zóně tvorby terestrických planet (podobných Zemi). Ve sluneční soustavě se stejné organické sloučeniny nacházejí v atmosférách velkých planet, na Saturnově měsíci Titanu, na zmrzlých površích kometárních jader a samozřejmě na Zemi. V minulosti byly objeveny evropskou infračervenou družicí ISO také v discích obklopujících velmi hmotné mladé hvězdy. V jejich okolí je však vznik planet schopných nést život považován za málo pravděpodobný.

ssc2005-26a_small.jpg
"Tento rodící se systém možná vypadá velmi podobně, jako ten náš před miliardami roků, před vznikem života na Zemi," říká Fred Lahuis z Leidenské observatoře. Lahuis je hlavním autorem článku připravovaného do lednového vydání Astrophysical Journal Letters. Spolu se svými kolegy zkoumal mladé hvězdy obklopené plynoprachovými disky. Ze stovky hvězd pouze u jediné - IRS 46 - našli jednoznačné stopy zmíněné organické směsi. Infračervený spektrometr Spitzerova teleskopu odhalil molekulární pásy (jakési čárové kódy) HCN, acetylénu a CO2. Data ze Spitzerova teleskopu také ukázala, že nalezené organické plyny se pravděpodobně nacházejí blízko mateřské hvězdy, v zóně kde vznikají planety podobné Zemi. Slovy Dr. Adwina Boogerta z Caltechu: "Plyn tam má velmi vysokou teplotu, blízkou nebo dokonce vyšší než je bod varu vody na Zemi. Vysoká teplota pomohla lokalizovat plyny v disku."

"Smícháte-li kyanovodík, acetylén a vodu ve zkumavce a poskytnete jim vhodný povrch, na němž se mohou koncetrovat a vzájemně reagovat, dostanete spoustu organických sloučenin včetně aminokyselin a purinové báze DNA zvané adenin," říká Dr. Geoffrey Blake z Caltechu, spoluautor připravovaného článku. "A ty samé sloučeniny teď můžeme najít v planetární zóně hvězdy vzdálené stovky světelných let."

Poznámka: Kyselina DNA je tvořena nukleotidy - pyrimidinovou nebo purinovou bází, sacharidem (pentozou) a zbytkem kyseliny trihydrogen-fosforečné. Jedním z pěti druhů purinových bází je adenin. Přesnější informace včetně vzorců hledejte v literatuře, např. Rosypal, S.: Přehled biologie, Scientia, PHA, 1994.

Zdroj: JPL NASA News a www.spitzer.caltech.edu
Převzato: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Záblesk družice NOSS

24.03. 2017; 22:01 SEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5. Záblesk jednej z dvojice družíc NOSS 3-7 (A,B), družice NOSS 3-7 (A) (2015-058-A). Vzdialenosť družíc: 1270 km.

Další informace »