Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak se rodí planety kolem dvojhvězdy

Jak se rodí planety kolem dvojhvězdy

Kompozitní snímek binárního hvězdného systému HD 142527
Autor: Andrea Isella/Rice University; B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)

Astronomové využívající soustavu radioteleskopů ALMA získali nový detailní pohled na velmi rané etapy vzniku planet kolem dvojhvězd (binárních hvězdných systémů). Astronomové objevili pozoruhodnou oblast ve tvaru půlměsíce obsahující prach, která zřetelně postrádá jakýkoliv plyn. Útvar je pevně usazený ve vnějších oblastech protoplanetárního disku kolem dvojhvězdy. Závěry publikované ve zpravodaji AAAS poskytly nové pohledy na možnosti vzniku planet v binárních systémech.

Popis k úvodnímu obrázku: Kompozitní snímek binárního hvězdného systému HD 142527 na základě dat přijatých z radioteleskopu Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) ukazuje charakteristický oblouk prachu (červená barva) a prstenec oxidu uhelnatého (modrá a zelená barva). Červený oblouk je bez volného plynu, z čehož vyplývá, že oxid uhelnatý „vymrznul“ a vytvořil vrstvy námrazy na zrníčkách prachu v tomto regionu. Astronomové předpokládají, že tato námraza zvyšuje šanci na vznik planet. Dvě tečky uprostřed obrázku představují hvězdy binárního systému.

Vědci se snaží pochopit, jak vznikají planety kolem dvojhvězd. Dřívější modely naznačovaly, že gravitační přetahovanou mezi dvěma hvězdami by byly mladé planety navedeny na eliptické dráhy, možná dokonce vymrštěny z jejich domovů nebo vyslány na kolizní dráhy, na kterých se srazí s některou z mateřských hvězd. Pozorovatelské důkazy nicméně odhalily, že planety ve skutečnosti vznikají a zachovávají si překvapivě stabilní dráhy kolem dvojhvězdy.

K lepšímu porozumění tomu, jak takové systémy vznikají a vyvíjejí se, astronomové použili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array).  Získali nový detailní pohled na protoplanetární disk v okolí hvězdy HD 142527, což je ve skutečnosti dvojhvězda vzdálená od Země přibližně 450 světelných roků. Je součástí mladé skupiny hvězd známé jako Scorpius-Centaurus Association (asociace Scorpius-Centaurus).

Dvojhvězda HD 142527 obsahuje hlavní hvězdu s hmotností o něco více než dvojnásobek hmotnosti Slunce a menšího průvodce o třetinové hmotnosti Slunce. Hvězdy jsou od sebe vzdáleny přibližně 1,6 miliardy kilometrů – tj. nepatrně více, než je vzdálenost planety Saturn od Slunce. Dřívější výzkumy tohoto systému radioteleskopem ALMA odhalily překvapivé detaily týkající se struktury vnějšího a vnitřního disku.

Nové snímky z radioteleskopu ALMA odhalily dříve nepozorovatelné detaily o fyzikálních procesech, které usměrňují vznik planet v okolí tohoto a možná i v okolí mnoha dalších binárních systémů,“ říká Andrea Isella, astronom z Rice University v Houstonu, Texas.

Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527 Autor: B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527
Autor: B. Saxton (NRAO/AUI/NSF)
Planety vznikají v rozsáhlých discích prachu a plynu, které obklopují mladé hvězdy. Malá prachová zrníčka a kapsy plynů se spojují dohromady vlivem gravitace, vytvářejí větší a větší shluky a nakonec asteroidy a planety. Jemným rozdílům v těchto procesech však stále dobře nerozumíme. Na základě studia širokého rozsahu protoplanetárních disků pomocí radioteleskopu ALMA astronomové doufají, že lépe porozumí podmínkám, které doprovázejí vznik planet v celém vesmíru.

Nové obrázky dvojhvězdy HD 142527 s vysokým rozlišením, které byly pořízeny radioteleskopem ALMA, ukazují široký eliptický prstenec kolem binárního systému. Disk začíná neuvěřitelně daleko od centrální hvězdy – přibližně 50 vzdáleností Země od Slunce, tj. 50 AU. Většina přítomných plynů obsahuje dvě formy oxidu uhelnatého (13CO a C18O). Výjimkou je zjevný nedostatek těchto plynů uvnitř obrovského oblouku prachu, který se rozprostírá téměř po celou třetinu oblouku kolem hvězdného systému.

Oblak prachu ve tvaru půlměsíce může být důsledkem gravitačních sil typických pro binární systém a může být rovněž klíčem ke vzniku planet, uvažuje Andrea Isella. Nedostatek volných plynů je možná důsledkem jejich vymrznutí a utváření tenkých vrstev ledu na zrníčkách prachu.

Teplota je tak nízká, že plyn se mění v led a ulpívá na zrníčkách prachu,“ vysvětluje Andrea Isella. „Tento proces pravděpodobně zvyšuje schopnost zrníček prachu spojovat se dohromady a vytvářet silné katalyzátory pro vznik planetesimál a posléze planet.“

Popis k druhému obrázku: Umělecké ztvárnění binárního systému HD 142527 na základě dat z Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA). Kresba ukazuje typický oblouk prachu (červená barva) zasazený do protoplanetárního disku. Červený oblouk neobsahuje plyn, z čehož vyplývá, že oxid uhelnatý „vymrznul“ a vytvořil vrstvy námrazy na zrníčkách prachu v tomto regionu. Astronomové předpokládají, že tato námraza zvyšuje šanci na vznik planet. Dvě tečky uprostřed obrázku představují hvězdy binárního systému.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: HD 142527, Dvojhvězda, Vznik planety


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Ranní stopa stanice ISS a Jupiter nad jižním obzorem

Další informace »