Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak velké jsou malé hvězdy?

Jak velké jsou malé hvězdy?

Proxima Centauri je ve vzdálenosti 4.2 světelného roku nejbližší v současné době známá hvězda (s vyjímkou Slunce). Jde o hvězdu 11. magnitudy v souhvězdí Kentaura a je nejslabší hvězdou v trojhvězdném systému, který tvoří společně s Alpha Centauri - nejjasnější (dvoj)hvězdou v tomto souhvězdí. Určení jejích rozměrů ale nebylo jednoduché.

Proxima Centauri je velmi málo hmotná hvězda - sotva na hranici kdy ještě dojde k nukleární syntéze vodíku na helium. Je přibližně sedmkrát menší než Slunce a její povrchová teplota je pouze 3000 stupňů - poloviční teplota než je na slunečním povrchu.

Málo hmotné hvězdy jsou velmi zajímavé objekty, mimo jiné pro podmínky ve svém nitru. Ty mají mnoho společného s podmínkami v jádrech plynných obrů jako například Jupiter v naší sluneční soustavě. Určení přesných rozměrů nejmenších hvězd je zatím nemožné - důvodem je jejich nízká jasnost a nedostatečné přístrojové vybavení pozorovacích stanovišť. Pokud nelze pozorování provést přímo, lze jej za určitých podmínek provést nepřímo.

Při prvním pozorování pomocí VLT Interferometer (VLTI), byla pozorována i Proxima Centauri. Poprvé bylo získáno velmi přesné měření rozměrů tak malé hvězdy. Hmotnost i průměr Proximy Centauri je 1/7 sluneční hmotnosti/průměru. I když je 150krát hmotnější jež Jupiter, má pouze 1.5krát větší průměr. Proxima Centauri se nachází v hraniční zóně mezi hvězdami, hnědými trpaslíky a planetami. Změřený úhlvý průměr Proximy je 1.02 ą 0.08 milliarcsec, nebo také velikost astronauta na povrchu Měsíce při pozorování ze Země (případně velikost špendlíkové hlavičky na Zemi při pozorování z ISS).

Dále byla zpracována data o třech dalších malých hvězdách a výsledky jsou ve shodě se stelární teorií, což naznačuje, že naše znalosti o struktuře a složení velmi malých hvězd jsou poměrně přesné. Brzy budou následovat další pozorování malých hvězd a nakonec dojde k sledování ještě menších objektů - hnědých trpaslíků.

Proxima Centauri je nejbližší hvězda k našemu slunečnímu systému. Je členem trojhvězdného systému, který obsahuje dvojhvězdu Alpha Centauri. Proxima je nám z tohoto systému nejblíže. V roce 1894 ji na stáži v Cape Observatory (jižní afrika) objevil skotský pozorovatel Robert Thorburton Ayton Innes (1861-1915). Nalezena byla díky svému velmi rychlému vlastnímu pohybu - okolo 3,9 arces/rok. Proximu je možné nalézt i pod jiným označením - GJ 551 - 551. záznam v "katalogu blízkých hvězd", který publikovali v roce 1969 němečtí astronomové Wilhelm Gliese (1915-1993) a Helmut Jahreis. Vizuální magnituda je 11 - stokrát slabší než objekt pozorovatelný neozbrojeným okem na tmavé obloze. Paralaxa změřená družící Hipparcos je 772,33 ą 2,42 milivteřin, což odpovídá vzdálenosti 4.22 světelných let.

Zdroj: ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Přelety ISS

Další informace »