Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jasná supernova v galaxii M101

Jasná supernova v galaxii M101

Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy. Autor: Martin Mašek
Snímek supernovy pořízený přes velký, 0.61m dalekohled vybavený CCD kamerou. Ostatní hvězdy, které jsou viditelné na pozadí M101 patří do naší Mléčné dráhy.
Autor: Martin Mašek
Ve 101. objektu známého Messierova katalogu můžeme v těchto dnech pozorovat jasnou supernovu. Supernova byla objevena 24. srpna 2011 na observatoři Mt. Palomar v rámci projektu Palomar Trasient Factory, pomocí 1.2m dalekohledu. Objevený objekt dostal provizorní označení PTF11kly. Po potvrzení objevu získala supernova oficiální označení SN 2011fe.

Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
Vývoj jasnosti supernovy 2011fe. Na grafu vidíme, jak supernova postupem času zjasňuje. Pozorování pochází od pozorovatelů Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS (http://var.astro.cz).
V době objevu měla supernova jasnost 17,2 mag. Při pořízení prvních spekter se ukázalo, že se jedná o supernovu typu Ia. Jde tedy o výbuch bílého trpaslíka, který vysává hmotu z druhé hvězdy, se kterou tvoří pár. Tímto způsobem hmotnost trpaslíka roste. Když hmotnost překročí přibližně 1,4 hmotnosti Slunce, bílý trpaslík exploduje jako supernova. Všechny supernovy typu Ia vybuchují se stejnou energií. Díky tomu se tento typ supernov dá využít jako tzv. standardní svíčka pro měření vzdáleností ve vesmíru.

Jelikož je galaxie M101 relativně blízká, leží asi 21 milionů světelných let od Slunce, bylo již krátce po objevu jasné, že supernova zjasní natolik, že bude pozorovatelná i malými amatérskými dalekohledy.

Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm. Autor: Lukáš Kalista
Galaxie M101 se supernovou focená amatérským dalekohledem o průměru 80 mm.
Autor: Lukáš Kalista
Supernova rychle zjasňovala. V těchto dnech dosahuje asi 10. hvězdné velikosti a nachází se poblíž maxima své jasnosti. Je to jedna z nejjasnějších supernov za posledních 15 let. Na tmavé obloze je snadno viditelná malými dalekohledy o průměru již kolem 50 mm (tedy např. loveckým triedrem 10x50).

Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Mapka oblohy s polohou galaxie M101. Zdroj: Stellarium.org.
Galaxie M101 se nachází v souhvězdí Velké Medvědice, v níž sedmice nejjasnější hvězd tvoří notorický známé uskupení Velký vůz. Dá se najít relativně snadno, neboť s hvězdami Alkaid (eta UMa) a Mizar (dzeta UMa) vytváří přibližně rovnostranný trojúhelník. M101 se v dalekohledech jeví jako mlhavá ploška o průměru asi 10 úhlových minut (třikrát menší, než průměr Měsíce v úplňku). Ve větších dalekohledech, o průměru od cca 20 cm, můžeme v galaxii spatřit i náznaky spirálních ramen. M101 má poměrně nízkou plošnou jasnost, pro její dobré pozorování je potřeba vyrazit na tmavou lokalitu, která není tolik zasažena světelným znečištěním. Na přesvětlené městské obloze se galaxie bude ztrácet v jasu pozadí. Samotná supernova vypadá jako hvězda nacházející se na okraji galaxie. Po dosažení maxima jasnosti bude supernova postupně slábnout. Neváhejte vytáhnout své dalekohledy a podívejte se na tento jedinečný úkaz!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.supernovae.net/sn2011/sn2011fe.html
[2] www.stellarium.org
[3] astronomia.zcu.cz/hvezdy/promenne/715-supernovy
[4] Vývoj jasu supernovy na var2.astro.cz




O autorovi

Martin Mašek

Martin Mašek

Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotického dalekohledu FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, který je umístěn v jihoamerické pampě na observatoři Pierra Augera. V současné době je místopředsedou Sekce pro děti a mládež ČAS, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, Sekce proměnných hvězd a exoplanet, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »