Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kde jsou sourozenci Slunce?

Kde jsou sourozenci Slunce?

Otevřená hvězdokupa M 36.
Otevřená hvězdokupa M 36.
Většina hvězd se zrodila jako součást hvězdokupy, nikoliv jako osamocení jedinci. Existuje spousta důkazů, že ani Slunce nebylo výjimkou. Nejprve byl materiál, z kterého se zrodila Sluneční soustava, obohacen materiálem z výbuchu přinejmenším jedné velmi mladé a hmotné hvězdy (15 až 25 hmotností Slunce), která explodovala jako supernova. K explozi došlo ve vzdálenosti menší než 5 světelných roků, ne později než 2 milióny roků po vzniku Slunce. V současné době tak masivní hvězdy nenajdeme do vzdálenosti 300 světelných roků od Slunce. Z toho vyplývá, že mladá Sluneční soustava byla v minulosti těsně obklopena hvězdami.

Ale to vše bylo před 4,57 miliardami roků. A kde jsou členové tehdejší hvězdokupy dnes? Některé z nich mohly zůstat překvapivě blízko. Podle analýzy, kterou uskutečnil astronom Simon Portegies Zwart (Leiden University, Nizozemí), měla hvězdokupa, v níž se zrodilo Slunce, hmotnost 500 až 3000 hmotností Slunce a průměr asi 20 světelných let - zkrátka jako typická otevřená hvězdokupa. Podobně jako jiné hvězdokupy, i rodná hvězdokupa Slunce se časem rozpadla, hvězdy se rozutekly a staly se součástí naší Galaxie, kde se smíchaly s několika stovkami miliard jiných hvězd. Od té doby vykonaly asi 27 oběhů kolem středu Galaxie.

Simon Portegies Zwart v minulém roce prohlásil, že astronomové budou schopni sourozence Slunce objevit. Vypočítal, že jak se hvězdy postupně rozptýlily na různých oběžných drahách kolem centra Galaxie, 10 až 60 z nich se může nacházet do vzdálenosti zhruba 330 světelných let od Země. V této vzdálenosti jsou hvězdy podobné Slunci viditelné například i triedrem. Takovéto hvězdy by měly stejné stáří jako Slunce, stejné složení a stejný pohyb vesmírem - a mohly by vrhnout trochu světla na období vzniku Sluneční soustavy.

Ruští astronomové však mají poněkud jiný názor. Zjistili, že pravděpodobnost objevení "sourozenců" Slunce, tj. hvězd zrozených z téže zárodečné mlhoviny, je podstatně menší, než předpokládal Simon Portegies Zwart. Vypracovali model zahrnující vliv gravitace spirálních ramen naší Galaxie a dospěli k závěru, že hvězdy, které se zrodily společně se Sluncem, byly doslova rozmetány na obrovské vzdálenosti.

Autoři nové studie - astronomové Jurij Mišurov a Irina Ačarova z Jižní federální univerzity v Rostově na Donu vypracovali mnohem složitější model, který zahrnuje vliv spirálních ramen naší Galaxie. Podle nových výpočtů gravitace spirálních ramen výrazně ovlivňuje pohyby hvězd, v důsledku čehož se rychle vzdalují od místa svého vzniku. Podle nových výpočtů jsou hvězdy rozptýleny po celé dráze kolem středu Galaxie a ve vzdálenosti 330 světelných let od Země se nacházejí maximálně 2 či 3 sourozenci našeho Slunce.

Otevřená hvězdokupa M 45-Plejády.
Otevřená hvězdokupa M 45-Plejády.
Otevřená hvězdokupa M 45 Plejády je podobným seskupením hvězd, v jakém se pravděpodobně zrodilo naše Slunce. Stáří této hvězdokupy v souhvězdí Býka obsahující kolem tisíce hvězd (vzdálenost 380 světelných let, průměr 20 světelných let) však dosahuje pouze 2 % stáří Slunce. Z toho vyplývá, že tyto mladé hvězdy ještě drží pohromadě a společně driftují vesmírem. Postupem času se i tito hvězdní "sourozenci" rozprchnou a opustí rodnou kolébku.

Nové poznatky o hvězdách, které jsou dávnými sourozenci Slunce, by mohla přinést připravovaná evropská astrometrická družice GAIA, jejíž start se připravuje na rok 2012. Jejím úkolem bude zjistit přesné informace o poloze, vzdálenosti, vlastních pohybech, teplotě, gravitaci a chemickém složení asi jedné miliardy hvězd. Pokud mezi nimi budou sourozenci Slunce, bude možné je odhalit.

Zdroj: skyandtelescope.com a news.sciencemag.org
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkúr v maximálnej západnej elongácii

Merkúr 22 minút po východe nízko nad obzorom v súhvezdí Strelca (vľavo) a Saturn v nad kaplnkou sv. Rozálie v Štefanovej.

Další informace »