Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolik je hvězd?

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Při pohledu na jasnou oblohu nepřesvětlenou městskými světly uvidíte neozbrojeným okem několik tisíc hvězd. Pomocí běžného amatérského přístroje budete moci sledovat miliony hvězd. Kolik hvězd je tedy ve vesmíru? Je velmi snadné položit tuto otázku, ale odpověď je mnohem složitější.

Sonda ESO Hipparcos a její následovník Gaia jsou "star mappers" - "hvězdní kartografové" a tedy základní zdroj informací k odpovědi na uvedenou otázku. V letech 1989 - 1993 zmapoval Hipparcos dva a půl milionu hvězd. Gaia, jejíž start je plánován na rok 2012 rozšíří tento katalog o další miliony hvězd. Hvězdy ve Vesmíru nejsou rozmístěny náhodně, jsou sdruženy v shlucích hvězd - galaxiích. Slunce je součástí galaxie nazývané Mléčná dráha. Astronomové odhadují, že Mléčná dráha je složena z 100 miliard hvězd. Kromě toho existují miliardy dalších galaxií! Číselné vyjádření přestává mít smysl - taková čísla si opravdu neumíme představit, nemáme je s čím porovnat.

Teleskopy zatím neumí rozlišit hvězdy ve vzdálených galaxiích. Astronomové jsou tedy velmi vzdáleni spočítání hvězd "po jedné". Ani James Webb Space Telescope - následník Huublova kosmického dalekohledum který má být vypuštěn v roce 2010 - nebude mít takové rozlišení. I kdyby měl, počítání hvězd by bylo srovnatelné s úkolem spočítat všechny zrnka písku na všech plážích na Zemi. Astronomové potřebují jednodušší (a rychlejší) cesty k získání imformací.

Znalost rychlosti formování hvězd může velmi zpřesnit naše výpočty. Infračervený teleskop ESA - Herschel, který čeká na své vypuštění v roce 2007 bude zjišťovat rychlost vzniku hvězd v průběhu historie Vesmíru. Pokud budeme schopni určit rychlost vzniku hvězd v průběhu celé historie Vesmíru, budeme schopni odhadnout počet hvězd v současném Vesmíru.

Naše znalosti se zakládají (mimo jiné) na HDF (Hubble Deep Field - Hubblův hluboký snímek). Bohužel, Hubblův teleskop sleduje oblohu v optickém oboru. Velké množství hvězd v ranném stadiu vývoje je zakryto silnými oblaky prachu. Prachové oblaky skryjí hvězdy za nimi a pohltí jejich světlo, které následně vyzáří jako infračervené záření. To není na snímcích HST zachyceno, takže naše odhdy jsou velmi nepřesné. Toto záření bude detekovat teleskop Herschel, který je konstruován tak, aby sledoval oblohu v pro nás nejzajímavějších vlnových délkách.

S pomocí teleskopu Herschel bude možné sledovat mnohem více hvězd než nyní. Opět se posuneme o krůček blíže k spolehlivé odpovědi na odvěkou otázku - "kolik hvězd je ve Vesmíru"?

Zdroj: ESA






12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »