Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Kolik je hvězd?

Kolik je hvězd?

Při pohledu na na noční oblohu žasneme nad její nezměrností. Stáli jste někdy pod oblohou a přemýšleli, kolik hvězd je nad Vámi? Tento problém zaujal vědce i filozofy, hudebníky a snílky všech dob.

Při pohledu na jasnou oblohu nepřesvětlenou městskými světly uvidíte neozbrojeným okem několik tisíc hvězd. Pomocí běžného amatérského přístroje budete moci sledovat miliony hvězd. Kolik hvězd je tedy ve vesmíru? Je velmi snadné položit tuto otázku, ale odpověď je mnohem složitější.

Sonda ESO Hipparcos a její následovník Gaia jsou "star mappers" - "hvězdní kartografové" a tedy základní zdroj informací k odpovědi na uvedenou otázku. V letech 1989 - 1993 zmapoval Hipparcos dva a půl milionu hvězd. Gaia, jejíž start je plánován na rok 2012 rozšíří tento katalog o další miliony hvězd. Hvězdy ve Vesmíru nejsou rozmístěny náhodně, jsou sdruženy v shlucích hvězd - galaxiích. Slunce je součástí galaxie nazývané Mléčná dráha. Astronomové odhadují, že Mléčná dráha je složena z 100 miliard hvězd. Kromě toho existují miliardy dalších galaxií! Číselné vyjádření přestává mít smysl - taková čísla si opravdu neumíme představit, nemáme je s čím porovnat.

Teleskopy zatím neumí rozlišit hvězdy ve vzdálených galaxiích. Astronomové jsou tedy velmi vzdáleni spočítání hvězd "po jedné". Ani James Webb Space Telescope - následník Huublova kosmického dalekohledum který má být vypuštěn v roce 2010 - nebude mít takové rozlišení. I kdyby měl, počítání hvězd by bylo srovnatelné s úkolem spočítat všechny zrnka písku na všech plážích na Zemi. Astronomové potřebují jednodušší (a rychlejší) cesty k získání imformací.

Znalost rychlosti formování hvězd může velmi zpřesnit naše výpočty. Infračervený teleskop ESA - Herschel, který čeká na své vypuštění v roce 2007 bude zjišťovat rychlost vzniku hvězd v průběhu historie Vesmíru. Pokud budeme schopni určit rychlost vzniku hvězd v průběhu celé historie Vesmíru, budeme schopni odhadnout počet hvězd v současném Vesmíru.

Naše znalosti se zakládají (mimo jiné) na HDF (Hubble Deep Field - Hubblův hluboký snímek). Bohužel, Hubblův teleskop sleduje oblohu v optickém oboru. Velké množství hvězd v ranném stadiu vývoje je zakryto silnými oblaky prachu. Prachové oblaky skryjí hvězdy za nimi a pohltí jejich světlo, které následně vyzáří jako infračervené záření. To není na snímcích HST zachyceno, takže naše odhdy jsou velmi nepřesné. Toto záření bude detekovat teleskop Herschel, který je konstruován tak, aby sledoval oblohu v pro nás nejzajímavějších vlnových délkách.

S pomocí teleskopu Herschel bude možné sledovat mnohem více hvězd než nyní. Opět se posuneme o krůček blíže k spolehlivé odpovědi na odvěkou otázku - "kolik hvězd je ve Vesmíru"?

Zdroj: ESA




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »