Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mladé, horké a modré...
Jiří Srba Vytisknout článek

Mladé, horké a modré...

Mladé hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 2547 - eso1316 Autor: ESO
Mladé hvězdy v otevřené hvězdokupě NGC 2547 - eso1316
Autor: ESO
Stálice hvězdokupy NGC 2547

Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (016/2013): Tato hrstka jasných modrých stálic je hvězdokupa NGC 2547. Jedná se o zcela nedávno zformovanou skupinu hvězd v jižním souhvězdí Plachet. Snímek by pořízen pomocí kamery WFI (Wide Field Imager) a dalekohledu MPG/ESO o průměru primárního zrcadla 2,2 m, který pracuje na observatoři La Silla v Chile.

Vesmír je opravdu prastarý – zhruba 13,7 miliardy let [1]. Naše Galaxie také není nijak mladá – některé z jejích hvězd jsou staré až 13 miliard let (eso0425). Přesto se zde stále odehrává celá řada dějů: nové objekty se tvoří a jiné zanikají. Na tomto snímku můžete spatřit právě ty nejnovější, nedávno vzniklé mladé stálice ve hvězdokupě NGC 2547.   

Ale jak mladý je tento kosmický dorost ve skutečnosti? Přestože jejich přesný věk zůstává neznámý, astronomové odhadují, že stálice hvězdokupy NGC 2547 jsou asi 20 až 35 milionů let staré. To vůbec jako mládí nevypadá. Je však potřeba si uvědomit, že naše Slunce je staré 4,6 miliardy let, a to ještě není ani ve středním věku. To znamená, že pokud bychom život Slunce převedli na život člověk, kterému by dnes bylo 40 let, pak ve stejném srovnání jsou jasné hvězdy na obrázku tříměsíčními kojenci.

Většina hvězd nevzniká osamoceně, ale v bohatých uskupeních obsahujících desítky až tisíce stálic. Ačkoliv hvězdokupa NGC 2547 obsahuje mnoho modrobílých horkých hvězd, což je neklamnou známkou jejich mládí, na obrázku naleznete též jednu či dvě žluté až červené, které již dospěly do vývojového stadia rudého obra. Otevřené hvězdokupy jako tato mají obvykle relativně krátký život trvající několik set milionů let. Poté se úplně rozptýlí a hvězdy odlétají každá svou cestou.
 
Pro astronomy zkoumající vznik a vývoj hvězd jsou hvězdokupy velmi důležitými objekty. Jednotliví členové kupy totiž vznikli prakticky ve stejnou dobu a ze stejného materiálu. Je tedy jednodušší odhalit a měřit další vlastnosti hvězd.

Hvězdokupa NGC 2547 se nachází v jižním souhvězdí Plachet, asi 1 500 světelných let od Země. Je dostatečně jasná, takže je možné ji pohodlně pozorovat binokuláry. V roce 1751 ji pomocí malého dalekohledu o průměru objektivu pouhé 2 cm objevil francouzský astronom Nicolas-Louis de Lacaille v průběhu astronomické expedice na mys Dobré naděje (jižní Afrika). 

Mezi jasnými hvězdami na snímku (v původním rozlišení) můžete spatřit také spoustu jiných objektů. Mnohé z nich jsou slabé hvězdy naší Galaxie vzdálené desítky tisíc světelných let. Ale objekty difúzního vzhledu jsou galaxie, které se nacházejí o desítky či stovky milionů světelných let dále než hvězdy v zorném poli.

 

Zdroj

 

Poznámky

[1] Nejpřesnější současný odhad stáří vesmíru je 13,772 ± 0,059 miliardy let.

 

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.

 

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org

Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1316. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.




O autorovi

Jiří Srba

Jiří Srba

Narodil se v roce 1980 ve Vsetíně. Na střední škole začal navštěvovat astronomický kroužek při Hvězdárně Vsetín, kde se stal aktivním pozorovatelem meteorů a komet. Zde také publikoval své první populárně astronomické články. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH). V současné době pracuje jako odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí. Připravuje české překlady tiskových zpráv Evropské jižní observatoře.

Štítky: Tisková zpráva ESO


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »