Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

Mohou se vaječné skořápky chovat podobně jako supernovy?

supernov27704.jpg
Rozbíjení vaječných skořápek může dát vědcům neocenitelné poznatky o tom, co se děje při výbuchu supernovy. Je o tom přesvědčen tým evropských výzkumníků, který se pokusil dokázat, že když vaječná skořápka exploduje nebo se rozbíjí nárazem o podlahu, chová se podobně jako hmota ve vznikající supernově, kde se umírající hvězda napřed hroutí a pak vybuchuje.

Výzkum vedl německý vědec Falk Wittel z Univerzity ve Stuttgartu. Výsledky výzkumu byly byly uveřejněny 16. července v žurnálu Physical Review Letters.

Vědci vyfoukli obsah slepičích vajec, jako kdyby se chystali vyrábět kraslice a prázdné skořápky vysušili v mikrovlnné troubě. Teprve pak s nimi prováděli další pokusy. Při nárazových experimentech vystřelovali gumovým prakem vaječné skořápky proti podložce. Při experimentech s vybuchujícími skořápkami naplnili skořápky zavěšené uvnitř plastikových sáčků vodíkem a pak unikající plyn zapálili.

Dopředu při tom předpovídali, že se vaječná skořápka, stejně jako hvězda, rozbije na kusy různých velikostí, které mají specifické rozdělení velikosti úlomků. Předpovídali také to, že velmi velké nebo naopak velmi malé zlomky budou sice vzácné, ale nebudou zcela vyloučené.

Také předpovídali, že zbytky po explozi si budou podobné, nezávisle na tom, jak silný byl výbuch, který je rozbil nebo jak velký byl jejich výchozí tvar. A vaječná skořápka se skutečně chovala tak, jak předpovídali.

To vedlo výzkumníky k závěru, že jejich model by mohl být použit pro předpověď toho, jak se rozbíjí i jiné uzavřené skořepiny, jako například průmyslové kontejnery, tlakové nádoby, spalovací komory nebo dokonce některé stavby.

Experiment by podle autorů mohl také napodobit to, co se stane během výbuchu supernovy.

Ne všichni z vědeckého světa však mají stejný názor.

Australan, vědec a specialista na statistiku, profesor Barry Hughes z Univerzity v Melbourne, se o těchto pokusech vyjádřil ve smyslu, že byly sice hezké, ale potřebovaly by více detailů. Výslovně řekl, že k experimentům, na kterých má být vystavěn teoretický model toho, jak se rozbíjí vaječná skořápka by potřeboval mnohem více podrobností. Vykonané pokusy hodnotil tak, že jedna věc je rozbít vejce a druhá je sestavit odpovídající matematický model toho, jak se rozbije obecná skořápka.

K protažení analogie destrukce skořápky až do výbuchu supernovy prohlásil, že takovýto předpoklad je "poněkud bezdůvodný". K aplikaci teorie na jiné skořepinové konstrukce se však z nedostatku podkladů nevyjadřoval.

Řekl avšak také to, že ačkoli se rozbíjení vajec může pro fyzika zdát jako poněkud lehkovážná aktivita, je to vlastně dokonale rozumná věc, jen je potřeba postupovat daleko komplexněji. Experimentu ovšem vytknul také to, že německý tým se omezil pouze na některé typy nárazů a celou věc tak výrazně zjednodušil.

Jak je vidět, cesty vědeckého poznání vesmírných jevů jsou klikaté a mohou někdy vést dokonce i přes kuchyň. Kdo ví jak dlouho se nebudou moci němečtí fyzikové s chutí podívat na míchaná vejce.

Zdroj: Physical Review Letters, ABC.net.au
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »