Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejchladnější hnědý trpaslík, padlý rekord a nová třída
Petr Kubala Vytisknout článek

Nejchladnější hnědý trpaslík, padlý rekord a nová třída

Spektrum CFBDS0059 se stopami čpavku,  Gemini-NorthTelescope
Spektrum CFBDS0059 se stopami čpavku, Gemini-NorthTelescope
Mezinárodní tým astronomů objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Ten se navíc vymyká klasickým představám o hnědých trpaslících a nelze ho zařadit do žádné ze dvou existujících tříd…

Tým astronomů vedený Kanaďany a Francouzy objevil nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Při pátrání byly využity největší pozemské dalekohledy na Havajských ostrovech (Canada France Hawaii Telescope (CFHT) a Gemini North Telescope) a v Chile (NTT). Hnědý trpaslík, který se v současnosti honosí titulem nejchladnější nese název CFBDS J005910.83-011401.3, stručněji CFBDS0059. Povrchová teplota trpaslíka se odhaduje na 350 °C, pro srovnání uveďme, že například povrchová teplota naší mateřské hvězdy je asi 6 000 °C. Je to asi rok, co byl objeven hnědý trpaslík ULAS J0034-00, který má zřejmě jen nepatrně vyšší teplotu – více v článku zde.

Hmotnost hnědého trpaslíka CFBDS0059 byla velmi hrubě odhadnuta na 15 až 30 hmotností Jupiteru. CFBDS0059 se nachází asi 40 světelných let od Země a jedná se o osamocený objekt, který není součástí žádného vícenásobného hvězdného systému.

Hmotnost hnědých trpaslíků je obvykle menší než 70 Jupiterů. Kvůli nízké hmotnosti nemají tyto objekty dostatečně vysokou teplotu v jádru k tomu, aby byly schopné zažehnout termonukleární reakce jako klasická hvězda. Zatímco normální hvězdy „spalují“ ve svém jádru vodík a udržují si tak více méně konstantní teplotu po velkou část svého života, hnědý trpaslík pouze chladne a chladne.

Hnědý trpaslík CFBDS0059
Hnědý trpaslík CFBDS0059
První hnědí trpaslíci byli objevení v roce 1995 a svými vlastnostmi se podobají spíše obřím planetám než hvězdám. Například prachové a aerosolové mraky nacházíme jak v atmosféře obří exoplanety, tak i hnědého trpaslíka. Rovněž velké množství metanu v atmosféře je zdá se pro oba typy objektů společným jmenovatelem, alespoň tedy v případě chladnějších plynných planet, včetně Jupiteru a Saturnu. Na druhou stranu jsou zde i velké rozdíly. Voda je u hnědých trpaslíků v atmosféře vždy výlučně v plynném stavu, zatímco u planet může kondenzovat do ledových krystalků. Navíc u hnědých trpaslíků nebyl doposud nikdy detekovány stopy čpavku, zatímco například u Jupiteru je to jedna z hlavních složek atmosféry. Jenomže… u CFBDS0059 byly stopy čpavku (amoniaku) objeveny, jako u prvního hnědého trpaslíku v historii.

Do dnešních dní byly známy dvě třídy hnědých trpaslíků:

  • Třída L – hnědí trpaslíci s teplotou 1 200 až 2 000 °C, u kterých detekujeme mraky prachu a aerosolů v atmosféře.
  • Třída T – hnědí trpaslíci s teplotou nižší než 1 200 °C, které mají různorodé spektrum, kvůli metanu tvořícímu se v jejich atmosféře.

Hnědý trpaslík CFBDS0059 ale svou teplotou a přítomností čpavku nespadá ani do jedné z výše uvedených kategorií. CFBDS0059 tak může být prototypem zcela nové třídy hnědých trpaslíků s označením Y. Pokud se objev potvrdí, budou hnědí trpaslíci třídy Y nejchladnějšími hvězdnými objekty ve vesmíru.

Nový objev může být důležitý rovněž na poli budoucího hledání exoplanet metodou přímého zobrazení. Exoplanety jsou nekompromisně přezářeny světlem své mateřské hvězdy a současnou technikou se nedají prakticky pozorovat. Obtížně se také vytvářejí modely pro taková pozorování. Hnědí trpaslíci s nízkou povrchovou teplotou ale obvykle existují osamoceně a tak se mnohem lépe hledají a pozorují. Vzhledem k podobným rysům s exoplanetami mohou být vhodnými trenažéry pro přípravu budoucích modelů.

Za hranici, oddělující hnědé trpaslíky a exoplanety, je považována hmotnost 13 Jupiterů. Astronomové se občas dostanou při hledání exoplanet díky hnědých trpaslíkům do úzkých. Nejpoužívanější metoda hledání exoplanet – měření radiálních rychlostí totiž umožňuje zjistit pouze dolní hmotnostní práh, pokud se tedy hmotnost nové exoplanety blíží magické hranici 13 Jupiterů, nelze říci, zda se jedná o obří planetu nebo o hnědý trpaslík a tedy hvězdu. V těchto případech je nutné kombinovat metodu měření radiálních rychlostí např. s tranzitní metodou a zpřesnit údaje o hmotnosti, což ovšem není možné vždy. Naštěstí jsou objevy tak hmotných exoplanet spíše vzácností.

Zdroje:




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »