Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nejstarší hvězda

Nejstarší hvězda

Již několik let astronomové intenzivně hledají hvězdy pocházející z první generace hvězd v Galaxii. Tyto hvězdy jsou složeny výhradně z vodíku a helia pocházejících z Velkého Třesku. Zatím nebyly takovéto hvězdy nalezeny a vznikly pochyby, zda takovéto hvězdy ještě v současnosti existují. Poslední objev ukazuje možnost nalezení takovýchto hvězdných reliktů z dob vznikajícího Vesmíru a tím studovat "neznečištěný" materiál pocházející z Velkého Třesku.

Slabá hvězda s označením HE 0107-5240 je v současnosti nejmladším známým objektem v naší galaxii. Tato hvězda je složena téměř výhradně z vodíku a helia. Obsahuje minimum těžkých prvků - pouze 1/200 000 množství, které obsahuje Slunce. Množství těžkých prvků je indikátorem období, ve kterém se daná hvězda vznikala.

Tento významný objev nám umožňuje zkoumat dobu, kdy byla naše galaxie ještě mladá, pravděpodobně ještě v období formování. Ukazuje, že v rozporu s většinou současných teorií mohly i v prostředí postrádajícím těžké prvky mohly vznikat relativně lehké hvězdy (HE 0107-5240 je o 20% lehčí než Slunce).

Generace hvězd v Galaxii

Mléčná dráha, ve které žijeme vznikla z ohromného mračna plynu v době krátce po Velkém Třesku. Na počátku se plynové mračno pravděpodobně skládalo převážně z atomů vodíku a helia vzniklých v průběhu Velkého třesku.

Přestože první generace hvězd vznikla kontrakcí z tohoto plynu, v jejich jádrech vzniklo nukleární syntézou mnoho těžkých prvků. Postupem času mnoho hvězd z této a dalších generací zanikly a tím předaly materiál obohacený o těžké prvky do svého okolí. K tomuto předání mohlo dojít například výbuchem supernovy, nebo silným hvězdným větrem. Tímto procesem se mezihvězdný plyn v Mléčné dráze postupně obohacoval těžkými prvky. Hvězdy pozdějších generací - například naše Slunce - obsahují tyto prvky vzniklé v jádrech jejich předchůdců i prvky vzniklé v jejich vlastních jádrech.

Původní (a tedy velmi staré) hvězdy v Mléčné dráze se liší od mladých hvězd velmi nízkým obsahem těžkých prvků.

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



25. vesmírný týden 2017

25. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 19. 6. do 25. 6. 2017. Měsíc je na ranní obloze a bude v novu. Očekáváme denní zákryt Aldebaranu a Hyád. Večer je vidět Jupiter, Saturn je na obloze celou noc. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z jasnějších komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Vyhlížíme noční svítící oblaka. SpaceX plánuje hned dva starty Falconu 9. Očekáváme také jeden ruský a indický start. Rubrika 100 Pozorování ke 100 letům ČAS přináší upozornění na letní slunovrat, noční svítící oblaka a podrobnosti k zákrytu Aldebaranu Měsícem.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 Johnson

Canon 400D; komora J.Drbohlav; 5 x 150s

Další informace »