Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nekonečný příběh

Nekonečný příběh

Přesně po dvou týdnech se opakovala historie - po půlnočním návratu ze zaměstnání jsem přes značnou únavu připravil dalekohled a CCD a v 00:40 SELČ začal pozorovat.

Vyjasnilo se totiž po přechodu studené fronty a podmínky byly tak skvělé, že tomu prostě nešlo odolat.

Přes určité problémy s technikou se nakonec podařilo nasnímat sérii snímků 2 komet a v závěru noci, kdy už technika fungovala tak jak má, i dvě série snímků centrální části galaxie M31. V mezičase jsem určil jasnost 2 komet vizuálně a na víc už nezbyl čas...

Noci v období letního slunovratu jsou zde opravdu hodně krátké, nicméně i přesto se mi podařilo při zběžné prohlídce první série snímků M31 najít dalšího kandidáta na novu. A nejen to - při snímání druhé série jsem našel další pravděpodobnou novu. Prohlídka archivních snímků ukázala, že první z dvojice kandidátů je skutečně nova - byla zachycena již na dvou předobjevových sériích snímků, které byly pořízeny 14. a 15. června ráno. První sérii jsem pořídil v Lelekovicích a druhou pak Peter Kušnirák v Ondřejově. Bohužel jsem ji před týdnem "nevyhodnotil" jako možnou novu, protože se nachází blízko jádra M31 a v místě, kde se nachází drobné zjasnění v pozadí galaxie a tak jsem slabou novu považoval právě za toto zjasnění. Až nyní, při velice detailní prohlídce mnoha snímků jsem si všiml, že poloha novy nesouhlasí přesně s polohou onoho zhustku v pozadí, ale liši se asi o 5".

Naproti tomu druhý kandidát na novu nebyl na sériích snímků z 14. a 15.

června zaznamenán do limitní hvězdné velikosti R = 19.5-20 mag. Díky perfektně zaostřenému obrazu, skvělé průzračnosti atmosféry a 23 minutám celkového expozičního času je na složeném snímku z objevové noci velice dobře vidět (centrální vrchol obrazu novy je 1800 ADU nad úrovní pozadí).

Další pozorovací nocí, ve které byla existence této novy definitivně potvrzena, byla díky nepříznivému počasí až noc 24./25. června. Náhlé zhoršení počasí na mém pozorovacím místě v Lelekovicích mi však znemožnilo pořídit potvrzující sérii snímků.

Velmi ochotně mě však zastoupil Peter Kušnirák v Ondřejově, kde získal sérii snímků s celkovou expoziční dobou 1500 sekund. Obě novy jsou na složeném snímku velmi dobře vidět. Zejména ta, kterou bylo potřeba potvrdit, ještě po objevu výrazně zjasněla.

Pozorovací noc 21./22. června tedy pro mě byla i přes svoji hektičnost velice úspěšná a necelé tři hodiny spánku pak byly skutečně tou nejsladší odměnou...

Přiložené objevové snímky (v dolní části článku) byly dodatečně zpracovány pomocí mediánového filtru v programu SIMS Pavla Cagaše.

Na závěr připojuji údaje o celkově 16. a 17. extragalaktické nově objevené z ČR:

Pozice (ekvinokcium 2000.0):
Nova M31 2004 no8: R.A. = 0h42m41s.30, Decl. = +41o14'04".2
Nova M31 2004 no9: R.A. = 0h42m49s.02, Decl. = +41o19'17".8

Offset od centra galaxie M31:
Nova M31 2004 no8: 34" západně a 124" jižně
Nova M31 2004 no9: 53" východně a 189" severně

Fotometrie v oboru R:
Nova M31 2004 no8: Červen 8.040 UT, [19.4; 14.025, 18.6; 15.041, 18.1; 22.003, 17.9; 25.017, 17.8.
Nova M31 2004 no9: Červen 15.041 UT, [20.0; 22.021, 18.0; 25.017, 17.2.

nm31no16-21-22_6.png
16.
nm31no17-21-22_6.png
17.




O autorovi

Kamil Hornoch

Narodil jsem se v r. 1972 v Brně. Žiji v Lelekovicích, což je vesnice ležící asi 10km severně od Brna. Vystudoval jsem střední průmyslovou školu elektrotechnickou. Po škole jsem se začal věnovat podnikání.

O astronomii se zajímám od věku asi 9 let. V roce 1984 jsem začal navštěvovat Klub Mladých Astronomů na brněnské hvězdárně. Zhruba ve stejné době jsem začal se "smysluplným" pozorováním - pozorování bylo tím hlavním, co mne v astronomii zaujalo a věnuji se mu dodnes. Vyzkoušel jsem si asi všechny oblasti vizuálního pozorování - nejvíce času jsem pak věnoval pozorování komet, meteorů a proměnných hvězd.

V současné době se věnuji především fotometrii komet a proměnných hvězd jak vizuálně tak i pomocí CCD techniky, astrometrii komet a planetek a vizuálnímu pozorování meteorů.

Jsem členem ČAS, SMPH (člen výboru), B.R.N.O., Medůza a APO.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »