Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Netvor s tlustým opaskem

Netvor s tlustým opaskem

Hvězda WOH G64. Vlevo je snímek z dalekohledu Spitzer, v pravo v představách malíře.
Hvězda WOH G64. Vlevo je snímek z dalekohledu Spitzer, v pravo v představách malíře.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (015/2008): Astronomové odhalili prstenec okolo hvězdy v jiné galaxii.

VLT pomohl astronomům určit hmotnost hvězdy, která je poloviční, než se doposud předpokládalo. Vyřešili tím hvězdnou hádanku. Rovněž se jednalo o první extragalaktické pozorování objektu pomocí přístroje VLTI/MIDI. Monstrózní hvězda je obklopena těžkým hustým torem z prachu a plynu a s velkou pravděpodobností se nachází ve velmi nestabilním stavu, ve kterém prudce ztrácí svou hmotnost.

Hvězda nese označení WOH 64. Jde o červeného veleobra, který je více jak 2000 krát větší než naše Slunce. Je od nás vzdálen celých 163 000 světelných let. Hvězda náleží do Velkého Magellanova mračna, souseda naší Galaxie.

„Předcházející odhady hmotnosti WOH 64 byly 40 hmotností Slunce. Takový předpoklad byl ovšem problematický, neboť hvězda byla příliš studená oproti teoretickému modelu hvězdy této hmotnosti. Neexistovalo tak žádné vysvětlení pro existenci WOH 64,“ říká Keiichi Ohnaka, vedoucí týmu pracujícího na výzkumu.

Nová pozorování, provedená pomocí interferometru na VLT, ukazují, že prach a plyn je rozložen okolo hvězdy ve tvaru hustého prstence a nikoliv sféricky, jak se dříve předpokládalo. Hvězda je tedy zahalena méně, než se myslelo, což znamená, že je její zářivost poloviční a hmotnost menší. Astronomové předpokládají, že původní hmotnost hvězdy byla 25 hmotností Slunce. Pro takovouto hvězdu již naměřená teplota odpovídá našim předpokladům.

„Charakteristika hvězdy ovšem napovídá, že prochází velmi nestabilním obdobím se silným úbytkem hmoty,“ říká spoluautor studie Markus Wittkowski z ESO. „Odhadujeme, že pás prachu a plynu, obklopující hvězdu váží od tří do devíti hmotností Slunce. Znamená to, že hvězda již ztratila desetinu až třetinu své počáteční hmotnosti.“

K získání těchto výsledků použili astronomové přístroj MIDI a sloučili světlo, získané z tří párových pozorování 8,2 metrových dalekohledů (UTs) na VLT. Přístroj MIDI byl poprvé použit pro pozorování hvězdy mimo naši Galaxii.

Díky uskutečněnému pozorování mohli astronomové hvězdu podrobně prozkoumat. Při porovnání naměřených výsledků s modely dospěli astronomové k závěru, že hvězda je obklopena obřím hustým prstencem, rozprostírajícím se od 15 hvězdných poloměrů (asi 120 vzdáleností mezi Zemí a Sluncem – 120 AU) po více jak 250 hvězdných poloměrů (tj. 30 000 AU!).

„Vše v tomto hvězdném systému je kolosální. Samotná hvězda je tak obrovská, že by v naší soustavě vyplnila prostor až k Saturnu,“ říká Ohnaka. „Torus, který hvězdu obklopuje, má bezmála jeden světelný rok v průměru! I přes tyto rozměry můžeme objekt pozorovat jen díky interferometru na VLT.“

Abstrakt práce

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 015/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »