Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Neviditelná sestřenka supernovy SN1987A

Galaxie v souhvězdí Kružítka
Galaxie v souhvězdí Kružítka
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (032/2008): Síť dalekohledů zachytila mohutný výbuch blízké supernovy

Takřka desetiletí po svém výbuchu byla identifikována nejbližší supernova za posledních 25 let. Takový výsledek poskytla kombinace dat z online archivů mnoha největších teleskopů světa.

V roce 2001 byla supernova s označením SN 1996cr zkoumána Franzem Bauerem, který za použití rentgenového dalekohledu CHANDRA americké NASA zaznamenal jasný proměnný zdroj ve spirální galaxii "Circinus" (galaxie v souhvězdí Kružítka). Přestože zdroj vykazoval neobvyklé vlastnosti, Bauer a jeho tým nebyli v té době schopni určit jeho pravou povahu. Ve skutečnosti trvalo několik let, než byli Baer a jeho tým schopni potvrdit, že je tento záhadný objekt opravdu supernovou. První stopou, která tým přivedla k takřka detektivní práci při prohledávání archivů z 18 různých pozemních i kosmických teleskopů, bylo spektrum pořízené pomocí dalekohledu VLT/ESO. Jelikož se objekt nacházel v zajímavé nepříliš vzdálené galaxii, obsahovaly veřejně přístupné archivy velké množství snímků.

Bylo zřejmé, že SN 1996cr patří k nejjasnějším supernovám, které byli dosud pozorovány v rentgenové a rádiové oblasti záření. To přináší mnoho překvapivých podobností se slavnou supernovou SN1987A, která se objevila v sousední galaxii (ve Velkém Magelanově mračnu), pouhých 160 000 světelných let od Země. "Naše supernova SN1996cr vypadá skoro jako divoká sestřenka SN1987A", říká Bauer. "Ty dvě jsou si podobné v mnoha ohledech až na to, že novější z nich je ve skutečnosti tisíckrát jasnější v rentgenovém a radiovém oboru".

Snímky objektu ve viditelné oblasti spektra pořízené Anglo-Australským dalekohledem v Austrálii ukázaly, že SN1996cr explodovala někdy mezi 28. únorem 1995 a 15. březnem 1996. Je tak jedinou z pěti nejbližších supernov za posledních 25 let, která nebyla pozorována již krátce po explozi. Velké rentgenové observatoře na oběžné dráze jako ROSAT či ASCA supernovu SN1996cr nedetekovaly, ale od roku 2001, kdy byla poprvé zaznamenána observatoří CHANDRA, stále zjasňovala. Jediným známým případem supernovy, která v rentgenovém oboru po explozi soustavně zjasňovala, byla do té doby SN 1987A.

"Nalézt SN1996cr způsobem, kterým se to povedlo nám, je spíše otázka štěstěny a bez pomoci pozorování všech použitých dalekohledů bychom to nikdy nedokázali. Prakticky jsme vstoupili do nového věku 'internetové astronomie'," říká Bauer.

Kombinace dat s teorií umožnila vyvinout model exploze. Předtím, než mateřská hvězda explodovala, vyčistila (v důsledku silného hvězdného větru či outburstu - aktivity v závěrečné fázi života) rozsáhlý okolní prostor od plynu. Rázová vlna samotné exploze se tak mohla bez zábran šířit do prázdného prostoru. Jakmile však zasáhla oblast s vyšší hustotou plynu obklopující SN1996cr, systém se znenadání rozzářil v rentgenovém i rádiovém oboru. Emise vzniklé v důsledku 1987A byly slabší patrně proto, že okolní plyn byl mnohem řidší. Astronomové si myslí, že obě supernovy SN1987A a SN1996cr vykazují známky čištění okolního prostoru kolem hvězdy před její explozí. Z těchto dvou pozorovaných případů lze usuzovat, že tento typ aktivity je v závěrečné fázi vývoje hmotné hvězdy poměrně běžný. "Naše práce naznačuje nejen že SN1987A není zdaleka tak neobvyklá, jak se dříve myslelo, ale říká nám také mnoho o tom, jaké procesy doprovázejí životní cyklus mohutných hvězd," říká spoluautor práce Vikram Dwarkadas z Chicagské university.

Poznámky:

Výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise The Astrophysical Journal (F.E. Bauer a kol., Supernova 1996cr: SN 1987A's Wild Cousin?, http://arxiv.org/abs/0804.3597)

Galaxie v souhvězdí Kružítka (Cir) je zajímavým objektem s prstenci vyvrženého plynu. Nachází se ve vzdálenosti 13 milionů světelných let.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 032/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »