Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nikl může za rozdíly v jasnostech supernov

Nikl může za rozdíly v jasnostech supernov

sn_2002bo.jpg
Supernovy typu Ia mají na obloze postavení kosmických majáků a astronomům slouží k určování vzdáleností ve vesmíru. Astrofyzikové nyní objasnili rozdíly v jasnostech těchto supernov.

Vědci z německého MPA (Max-Planck-Gesellschaft für Astrophysik) a italského INAF (Istituto Nazionale di Astrofisica) prokázali, že u supernov typu Ia, vybuchujících se stejnou hmotností a stejnou energií, závisí jejich jasnost na množství niklu, který supernova obsahuje. Tyto informace dovolily vědcům kalibrovat svítivost supernov mnohem precizněji a použít tyto kosmické majáky pro přesnější měření vzdáleností ve vesmíru.

Hvězda dostatečně hmotná končí svůj život obrovskou explozí jako supernova. Po dobu několika týdnů je supernova téměř tak jasná jako celá galaxie, obsahující miliardy hvězd. Jasnost supernov je úměrná jejich vzdálenosti od Země. „Zůstává ještě otázka: nakolik jsou supernovy skutečně vhodné pro měření vzdáleností? Např. znalost rychlosti rozpínání vesmíru je založena především na pozorování supernov,“ vysvětluje prof. Wolfgang Hillebrandt. Všechny supernovy typu Ia vykazují podobnou jasnost, ale nejsou úplně shodné.

Vědci z MPA a INAF dospěli k závěru, že energie exploze supernov typu Ia je téměř stejná - odpovídá závěrečnému stádiu bílého trpaslíka s hmotností okolo 1,5 hmotnosti Slunce. Ale množství radioaktivního niklu a středně těžkých chemických prvků (např. křemíku) je u různých supernov různé, což vysvětluje rozdíly v jejich jasnosti. Čím větší množství niklu supernova obsahuje, tím svítí jasněji.

U nějakých supernov je hlavně radioaktivní izotop niklu 56Ni zdrojem energie i světla. Sice se vytváří stejné množství energie, ale supernovy nejsou stejně jasné. Vědci jsou schopni tuto situaci vysvětlit přítomností křemíku ve spektru supernovy.

Během posledních 4 let pozorovali vědci každou z 20 supernov typu Ia po dobu několika týdnů. Pak použili spektroskopická a fotometrická data a složité numerické simulace a dospěli k výsledku, který umožňuje zpřesnit existující kalibrační metody. Srovnávali skutečnou jasnost supernov s jejich světelnými křivkami. Doposud byla tato kalibrační metoda omezena znalostmi o samotných explozích supernov: co se stane, když bude jejich nastavení chybné? Supernova hraje významnou úlohu v kosmologii při měření vzdáleností. Dá se zjistit, jestli vybuchla právě když vznikala naše sluneční soustava nebo dokonce dříve. Dosud ale neexistuje záruka, že se jedná o stejné exploze, pro které byly světelné křivky kalibrovány.

„Naše překvapující výsledky poprvé daly pevný základ, na kterém můžeme použít supernovy k měření vzdáleností ve vesmíru,“ říká Hillebrandt. „Nyní rozumíme rozdílům v jasnostech supernov lépe a v budoucnosti můžeme tento kosmický metr přesně kalibrovat.“

Podle Hillebrandta tento objev přinese také prospěch kosmologům, protože používají jasnost supernov k odvozování temné energie. Vědci jsou přesvědčeni, že za zrychlující se expanzi vesmíru je odpovědná temná hmota.

Originál:
Paolo A. Mazzali, Friedrich K. Röpke, Stefano Benetti and Wolfgang Hillebrandt A Common: Explosion Mechanism for Type Ia Supernovae (Science, 9. February 2007).

Obrázek:
Šipka ukazuje supernovu 2002bo, která vznikla explozí bílého trpaslíka v galaxii NGC 3190 (souhvězdí Lva) ve vzdálenosti asi 60 miliónů sv.l. od Země. Kredit: Benetti et al., MNRAS 384, 261-278 (2004)

Zdroj: www.spaceref.ca
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Maják

Z poslední noci. Tohle místo je asi kilometr a půl od hlavního města Korsiky. Tuhle noc byl navíc lehký opar a silný airglow, téměř bez struktur. Minutová expozice vycházela šíleně barevně vyblitá a nekontrastní, takže jsem nakonec udělal 5 minut expozici na každý panel, fotil jsem celkem cca hodinu a půl. Ostrůvek se jmenuje iles sanguinaires, původně jsem chtěl fotit přímo na něm, ale tohle bylo jednodušší :)

Další informace »