Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Nová největší hvězda ve vesmíru?
Veselý Jan Vytisknout článek

Nová největší hvězda ve vesmíru?

Centralni cast mlhoviny 30 Dor s hvezdokupou R136
Centralni cast mlhoviny 30 Dor s hvezdokupou R136
Internetem a dokonce i televizním zpravodajstvím proběhla zpráva o objevu největší hvězdy ve vesmíru. Jde o hvězdu R136a1 z hvězdokupy v komplexu mlhovin 30 Dor (Tarantula) ve Velkém Magellanově mračnu. Hvězda R136a1 je opravdu nejhmotnější z dosud pozorovaných, s jejím "objevem" je to ale trochu jinak.

Hvězda nebyla objevena nyní, její hmotnost nebyla přímo změřena a není pravdivé ani tvrzení, že je dvakrát hmotnější než předchozí rekordmanka. Oproti starým odhadům hmotnosti se R136a dokonce značně "scvrkla", pořád se ale zdá být dvakrát hmotnější než připouští teorie (odtud asi ta fáma o dvojnásobné hmotnosti oproti předchozímu rekordu).

Už před třiceti lety byla R136a nejhmotnější známou hvězdou. Podle článku zveřejněného v časopise Science 26. června 1981 (Cassinelli, Mathis, Savage1) měla hmotnost 2500 MSlunce a povrchovou teplotu 60 000 K. Už tehdy ovšem vyvstal zásadní problém: teoretický horní limit počáteční hmotnosti stabilní hvězdy byl okolo 100 hmotností Slunce. Tak velká hvězda jako R136a tedy nemohla existovat.

Jak se dalo čekat, záhy se ukázalo, že jde o několik hvězd, které dalekohledy z počátku 80. let minulého století nebyly schopné rozlišit. Dnes se tedy R136a rozlišuje na R136a1 až a5. Problém s příliš velkou hmotností však zůstal. Většina současných studií o formování hvězd počítá s horním limitem stability přibližně 120 hmotností Slunce2, odvážní teoretikové připouštějí počáteční hmotnost až 150 hmotností Slunce. Článek "Hvězdokupa R136 obsahuje několik hvězd, jejichž hmotnosti značně překračují přijatý limit 150 hmotností Slunce", který vyšel 8. července letošního roku v Mothly Notices of the Royal Astronomical Society (Crowther et al.) 2 uvádí podrobnou analýzu metod odhadu horních limitů počáteční hmotnosti hvězd a jejich aplikaci na hvězdokupy R136 a NGC 3603. Jde o spektroskopickou analýzu ve viditelném, infračerveném a rentgenovém oboru a populační syntézu - odhad, jak hmotné hvězdy budou zastoupeny ve hvězdokupě, známe-li její celkovou hmotnost a spektrum. Crowther a jeho kolegové vlastně testovali různé modely uspořádání, včetně možnosti, že jde o stále ještě nerozlišené vícenásobné systémy a hledali, který model nejlépe odpovídá pozorovaným spektrům získaným v letech 1994 až 2006 především pomocí HST a VLT, ale také rentgenovými družicemi.

Závěrem je, že aby mohly v lokálním vesmíru existovat hvězdy překračující přijímaný počáteční limit 150 hmotností Slunce, musí splňovat řadu podmínek. Jednou z nich je (skutečně pozorovaný) prudký hvězdný vítr jímž rychle hmotnost ztrácejí. Odhad počáteční hmotnosti R163a1 je 320 (+100/-40) MSlunce, ale současná hmotnost činí jen 265 (+80/-35) MSlunce, povrchová teplota pak 53(+/-3) kK (tisíce kelvinů). Zůstává otázka, bude-li mít horní limit počáteční hmotnosti hvězdy okolo 300 MSlunce (bude-li potvrzen) nějaký vliv na fyziku hvězd. Zdá se, že to může být otázka opravdu zásadní a v tom je největší význam tohoto pozorování.

[1] Cassinelli, J. P. et al.: Central Object of the 30 Doradus Nebula, a Supermassive Star, Science 26 June 1981: Vol. 212. no. 4502, pp. 1497 - 1501

[2] Crowther, P. A. et al.: The R136 star cluster hosts several stars whose individual masses greatly exceed the accepted 150 Ms stellar mass limit, MNRAS, 8 July 2010




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny a zatmění

Další informace »