Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeven nejchladnější hnědý trpaslík

Objeven nejchladnější hnědý trpaslík

Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Hnědý trpaslík Wolf 940B.
Mezinárodní tým astronomů pod vedením pracovníků University of Hertfordshire (Velká Británie), objevil doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Nové těleso, označené Wolf 940B a obíhající kolem červeného trpaslíka Wolf 940, se nachází ve vzdálenosti 40 světelných roků od Země.

Porovnáním infračervených spekter obou objektů bylo zjištěno, že jejich podobnost je velmi překvapující, říká objevitel objektu Wolf 940B. Hnědí trpaslíci vznikají podobně jako hvězdy, avšak svůj vývoj zakončí v okamžiku, kdy jsou velmi podobné planetě Jupiter. Mají stejný rozměr, avšak jsou asi 20 až 30krát těžší, což je hmotnost nedostačující na zapálení termojaderných reakcí v jejich nitru.

Objekt Wolf 940B byl původně objeven v rámci projektu UKIRT Infrared Deep Sky Survey (UKIDSS), který pro pozorování využíval dalekohled United Kingdom Infrared Telescope (UKIRT) na Mauna Kea, Havajské ostrovy, pracující v infračerveném oboru, který je vybaven širokoúhlou kamerou.

Projekt UKIDSS se zaměřuje na pátrání po chladnějších a méně svítivých tělesech v okolí naší Galaxie. Poté bylo zjištěno, že objekt má stejný vlastní pohyb napříč oblohou jako hvězda Wolf 940 a že je tudíž jejím průvodcem. K potvrzení objevu byla použita data, získaná dalekohledy v Chile, na Kanárských a Havajských ostrovech.

Teplota objektu byla určena na základě pozorování pomocí dalekohledu Gemini-North na Mauna Kea. Objev byl představen na European Week of Astronomy and Space Science, uspořádaném v těchto dnech univerzitou v Hertfordshire. Brzy bude publikován v měsíčníku Královské astronomické společnosti Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Nově objevené těleso obíhá kolem červeného trpaslíka ve vzdálenosti zhruba 440krát větší, než je vzdálenost Země od Slunce. Jeden oběh vykoná podle výpočtů přibližně za 18 000 roků.

Hnědí trpaslíci mají hmotnosti mnohem menší než opravdové hvězdy, avšak jsou hmotnější než plynné obří planety, jako je například Jupiter. Vzhledem k jejich nízké teplotě tyto objekty září ve viditelném světle jen velmi slabě. Nejčastěji jsou detekovány na základě pozorování v oboru infračerveného záření.

"Třebaže teplota nového objektu je pouze 300 °C, což je skoro tak vysoká teplota, která je potřebná k tání olova, je to však velmi nízká teplota v porovnání s běžnými teplotami hvězd," říká Ben Burningham (University of Hertfordshire). "Ve skutečnosti je to první případ, kdy jsme byli schopni studovat tak studené těleso v takových detailech. Skutečnost, že obíhá kolem jiné hvězdy, z něj dělá velmi důležitý objekt."

Modelování atmosfér studených hnědých trpaslíků je velmi komplexní a složitý úkol, který je klíčový pro poznání planet, obíhajících kolem jiných hvězd. V řadě případů toho astronomové zpočátku mnoho neznali o věku a chemickém složení hnědých trpaslíků - potom může být těžké říci, které modely jsou správné a které mohou být chybné.

"Co je tak vzrušující na tomto případu, je fakt, že můžeme využít známá fakta o primární hvězdě k určení vlastností hnědého trpaslíka, takže můžeme říci, že se jedná o velmi užitečný objev," říká Burningham. "Můžete si představit, že světlo z takto chladných objektů je pro nás něco jako Rosettská deska pro rozluštění hieroglyfů."

Červený trpaslík Wolf 940A byl poprvé katalogizován německým astronomem Maxem Wolfem před 90 roky.

"Červení trpaslíci jsou nejrozšířenější populací hvězd v naší Galaxii a systémy jako tento mohou být mnohem častější, než si myslíme," říká David Pinfield, rovněž z univerzity v Hertfordshire. "Jak bude pokračovat průzkum struktury vesmíru, můžeme objevit celou řadu objektů, podobných jako Wolf 940B."

Zdroj: universetoday
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS nízko nad JV obzorem,začínají večerní přelety nad ČR.

Další informace »