Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objevena první dvojhvězda z pulsarů

Objevena první dvojhvězda z pulsarů

pulsar-dvojity.jpg
Dvojhvězdy znají astronomové již velice dlouhou dobu, avšak dvojhvězda složená ze dvou pulsarů byla objevena vůbec poprvé. Na tomto objevu se podíleli astronomové z Velké Británie, Austrálie, Itálie a USA. Bylo zjištěno, že kompaktní objekt obíhající kolem známého pulsaru PSR J0737-3039A jednou za 2,4 hodiny, není obyčejná neutronová hvězda, jak se předpokládalo dříve. Jedná se rovněž o pulsar, který obdržel katalogové označení PSR J0737-3039B.

První dvojitý pulsar byl objeven v dubnu 2003 pomocí radioteleskopu o průměru 64 m v Parkesu (New South Wales, Austrálie). Do dalších pozorování se zapojil také Lovellův radioteleskop na Jodrell Bank Observatory ve Velké Británii, jehož anténa má průměr 76 m. Rychleji rotující pulsar PSR J0737-3039A má periodu rotace 23 milisekundy, což znamená, že se otáčí rychlostí 45krát za sekundu. Druhý, pomalejší pulsar PSR J0737-3039B, rotuje jednou za 2,8 sekundy.

schema pulsaru
schema pulsaru
Jako pulsary označují astronomové rychle rotující neutronové hvězdy s velice silným magnetickým polem, které mají odlišný směr magnetické a rotační osy. Majákovým efektem vytvářejí iluzi pravidelných záblesků - pulsů (odtud označení pulsar). V důsledku rotace pulsar vyzařuje elektromagnetické záření (především rádiové a rentgenové) obdobným efektem jako otáčející se "majáček" na střeše sanitky. Toto záření uniká především v okolí magnetických pólů hvězdy, kde se vytvářejí tzv. "horké skvrny". Pulsary vznikají zhroucením velmi hmotných hvězd jako pozůstatky po explozích supernov. První pulsar objevila v roce 1967 Jocelyne Bellová v Cambridge.

Změřením periody pulsace mohou astronomové vypočítat, jak rychle se daný pulsar otáčí. Nejpomalejší pulsar, který byl zatím pozorován, je znám pod označením J1951+1123. Jednou dokola se otočí za 5,094 sekundy. Naopak nejrychleji rotujícím pulsarem je milisekundový pulsar B1937+21, který se kolem své osy otočí jednou za 0,00156 sekundy. To znamená, že za jednu sekundu se otočí 641krát! Astronomové se domnívají, že na tuto rychlost byl pulsar "roztočen" materiálem dopadajícím z doprovázející složky dvojhvězdy. Pokud by pulsar rotoval o něco rychleji, pravděpodobně by se rozpadl na kousky.

Vraťme se ještě ke dvojitému pulsaru. Každý z nově objevených pulsarů má hmotnost větší než je hmotnost Slunce, jejich průměry jsou však neporovnatelně menší - přibližně 20 km a obíhají kolem společného těžiště ve vzájemné vzdálenosti menší než je průměr Slunce. Oba pulsary se budou k sobě postupně přibližovat a asi za 85 miliónů roků splynou v jeden objekt. V důsledku přibližování vyzařují gravitační vlny, které se šíří napříč vesmírem. Objev dvojitého pulsaru není významnou událostí jen pro astronomy. Dlouhodobým zkoumáním změn rotačních period a dalších efektů u obou pulsarů bude možno studovat s nebývalou přesností platnost Newtonovy gravitační teorie a Einsteinovy teorie relativity.

Zdroj: spaceref.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha a Cygnus

d750 + Samyang 24 na Star Adventurer montáži

Další informace »