Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Objeveny hvězdy chladnější než teplota lidského těla

Objeveny hvězdy chladnější než teplota lidského těla

Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malíře
Nejstudenější hnědý trpaslík WISE 1828+2650 v představě malíře
Astronomům se podařilo na základě dat z astronomické družice NASA s názvem WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objevit šest hnědých trpaslíků spektrální třídy Y - tj. hvězdám podobných těles, jejichž teplota je nižší než teplota lidského těla.

Astronomové pořádali neúspěšný "lov" na tyto temné hvězdy více než 10 let. Při pozorování "obyčejným" dalekohledem v oboru viditelného světla není možné je spatřit. Avšak pozorování prostřednictvím družice WISE v oboru infračerveného záření umožnilo nakonec vypátrat slabou záři půl tuctu trpasličích hvězd typu Y relativně blízko našeho Slunce, ve vzdálenosti přibližně do 40 světelných roků.

"Družice WISE snímala celou oblohu mj. za účelem objevu podobných těles. A byla schopna vypátrat jejich slabé záření díky vysoké citlivosti právě na oblast infračerveného záření," říká Jon Morse, ředitel Astrophysics Division, NASA Headquarters, Washington.

Trpaslíci typu Y jsou nejchladnější příslušníci rodiny hnědých trpaslíků. O hnědých trpaslících se někdy hovoří jako o "nepodařených" hvězdách. Mají příliš malou hmotnost na to, aby se v jejich nitru zažehly termojaderné reakce, a tudíž nemohou dlouhodobě spalovat vodík jako například naše Slunce. Místo toho tato tělesa pomalu chladnou a ztrácejí svoji jasnost až do té doby, než začnou zářit výhradně v oboru infračerveného světla. Atmosféry hnědých trpaslíků jsou podobné obřím plynným planetám, jako je například Jupiter, avšak jsou snadněji pozorovatelné, protože se ve vesmíru nacházejí jako osamělá tělesa, daleko od oslepujícího světla svých mateřských hvězd.

Družice WISE odhalila existenci celkem 100 nových doposud neznámých hnědých trpaslíků. Z nich 6 bylo klasifikováno jako nejstudenější typ Y. Jeden z těchto studených hnědých trpaslíků s označením WISE 1828+2650 je označován jako nejstudenější hnědý trpaslík vůbec s odhadovanou teplotou atmosféry nižší, než je pokojová teplota (tj. méně než 25 °C).

Objevení hnědí trpaslíci typu Y se nacházejí v blízkosti Slunce, ve vzdálenostech přibližně 9 až 40 světelných roků. Nejblíže se nachází hnědý trpaslík s označením WISE 1541-2250 (vzdálenost 9 světelných let), který je pravděpodobně sedmou nejbližší hvězdou vzhledem ke Slunci, čímž byla hvězda Ross 154 odsunuta na osmé místo. Pro porovnání: nejbližší hvězdou ke Slunci je Proxima Centauri, která se nachází ve vzdálenosti něco přes 4 světelné roky.

"Objevování hnědých trpaslíků v blízkosti Slunce je jako hledání tajného domu ve vašem městě, o kterém nikdo nic neví," říká Michael Cushing, JPL, člen týmu WISE. "Je pro mě velmi vzrušující vědět, že v blízkosti Slunce byli objeveni jeho noví sousedé. Pomocí družice WISE se můžeme dokonce pokusit hledat hnědé trpaslíky nacházející se blíže než nejbližší známé hvězdy."

Objevový snímek hnědého trpaslíka WISE 1828+2650 pořízený družicí WISE
Objevový snímek hnědého trpaslíka WISE 1828+2650 pořízený družicí WISE
Na tomto snímku, pořízeném družicí WISE, je vyznačena poloha nejstudenějšího hnědého trpaslíka WISE 1828+2650. Můžete jej spatřit jako zelenou tečku uprostřed dodatečně zakresleného kroužku. Snímek zachycuje část oblohy v souhvězdí Lyry. Modré kotoučky jsou směsicí hvězd a vzdálených galaxií.

Na obrázku v úvodu článku je umělecká představa, jak by mohl hnědý trpaslík typu Y vypadat. Pomocí družice WISE se podařilo objevit 6 trpaslíků tohoto typu, jejichž teploty se pohybují v rozsahu od 175 °C do méně než 25 °C. Přesněji řečeno, jedná se o hvězdy spektrální třídy Y. Klasifikace hvězd začíná u nejteplejších hvězd spektrální třídy "O" a pokračuje přes třídy B, A, F, G, K, M, L, T až po Y. Naše Slunce patří do spektrální třídy G.

Zdroj: science.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »