Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Obří erupce u hvězdy II Pegasi

Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Plazma na Slunci (sonda TRACE 19. 7. 2000 ve 23:30 UT)
Vědci pomocí satelitu Swift objevili u "blízké" hvězdy tak silnou erupci, že kdyby nastala na našem Slunci, mohla by vést až k zániku života na Zemi. Tato erupce byla dosud nejenergičtější hvězdnou erupcí, jaká byla kdy pozorována.

Erupce byla spatřena v prosinci 2005 u hvězdy II Pegasi, která je jen nepatrně menší než naše Slunce. Erupce byla asi 100 miliónkrát energetičtější než průměrné sluneční erupce a došlo při ní k uvolnění energie odpovídají 5.1019 (50 triliónů) jaderných (atomových) bomb.

Naštěstí naše Slunce je v současné době hvězdou stabilní, která tak silné erupce nemůže produkovat. A hvězda II Pegasi je od Země v bezpečné vzdálenosti asi 135 světelných roků (1,28.1015 km).

Hvězda II Pegasi (0,8 hmotností Slunce) patří do dvojhvězdného systému. Druhá hvězda, vzdálená jen několik málo hvězdných poloměrů má hmotnost 0,4 hmotností Slunce. Proto slapové síly způsobují, že rotace obou hvězd je velmi rychlá - 7 dnů (průměrná doba rotace Slunce je 28 dnů), proto je aktivita na II Pegasi mohutnější a častější.

Vědcům se podařilo při pozorování této erupce získat přímý důkaz, že erupce, i na jiných hvězdách než je Slunce, způsobují urychlování částic. U slunečních erupcí byly pozorovány částice urychlované až na rychlosti blízké rychlosti světla.

"Erupce byla tak silná, že jsme mysleli, že vybuchla celá hvězda," řekla Rachel Ostenová (University of Maryland a NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Víme hodně o slunečních erupcích a toto je ukázka, ale jenom od jedné hvězdy. Případ II Pegasi byla naše první příležitost studovat detaily u jiné hvězdy, která je podobná našemu Slunci."

Zatímco u slunečních erupcí může rentgenová emise trvat maximálně několik málo minut, u II Pegasi trvala několik hodin.

Mladé hvězdy rotují rychleji, proto i jejich aktivita je podstatně vyšší. A s největší pravděpodobností se i naše Slunce zamlada chovalo jako nyní II Pegasi. Ale II Pegasi je nejméně o 1 miliardu let starší než naše Slunce, které je nyní ve středním věku (4,6 miliard roků). "Těsná dvojhvězda II Pegasi se stále chová jako mladá, protože vzájemná blízkost hvězd umožňuje i starším hvězdám se roztočit a silně vzplanout jako hvězdy mladé," řekl Steve Drake (NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland).

Klíčem k nalezení erupce u II Pegasi bylo pozorování vysokoenergetického rentgenového záření americkou družicí Swift (NASA). Vzhledem k pozorované intenzitě se astronomové nejdříve domnívali, že se jedná o ,,běžný'' gama záblesk, které dalekohled (Burst Alert Telescope), umístěný na družici Swift, ve vesmíru hledá. Záhy však bylo jasné, že v tomto případě má explozi na svědomí úplně jiný jev.

"Swift byl postaven, aby chytal gama záblesky, ale můžeme využít jeho schopností, aby pozoroval také supernovy a nyní i hvězdné erupce," řekl Neil Gehrels (NASA Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). "Nemůžeme předpovědět, kdy erupce nastane, ale Swift může reagovat velmi rychle, aby pozorování mělo ještě smysl."

Snímek:
Sluneční show vyfotografovala družice TRACE 19. července 2000 ve 23:30 UT. Erupce vytvořila zářící vlákno, které sahá do výšky až 100.000 km. Credit: NASA/Trace

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »