Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří jet u rodící se hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.

Hvězdný portrét nabízí první pohled na velmi rané stadium v „embryonálním“ životě hvězdy - období, kdy se původní hvězdná obálka hroutí a unikají proudy plynu (jety). Hvězda připomíná naše Slunce, když bylo ještě „miminkem“. Pozorování pomohou astronomům lépe porozumět nejen vzniku hvězd, ale i planet.

„Je to poprvé, kdy jsme zřetelně viděli zplošťující se obálku kolem vznikající hvězdy,“ řekl Leslie Looney (University of Illinois, Urbana-Champaign), vedoucí autor studia o hvězdě, označené L1157 (publikováno 1. prosince v Astrophysical Journal). „Některé teorie toto předpovídaly, ale dosud jsme neviděli žádný přesvědčivý důkaz.“

Hvězdy se rodí z hustých prachoplynných oblaků, které se hroutí směrem do centra. Jak hvězda roste a „pojídá“ svou obálku, tak rotuje stále rychleji a rychleji jako krasobruslař při piruetě. Na oběžné dráze kolem hvězdy se začíná formovat planetotvorný disk, v němž vznikají planety. Rostoucí tlak v systému způsobuje výtrysky plynu – jety.

Celá tato oblast je normálně „neviditelná“, protože prach brání úniku viditelného světla. Např. embryonální hvězda L1157 je ve viditelném světle černá. Spitzerův infračervený pohled proniká prachovým „závojem“ a poskytuje nám vzácný pohled na solární systém, který možná vypadá jako naše Sluneční soustava, když byla velmi mladá.

Bipolární jety tryskající z L1157 jsou obrovské (7 biliónů km); světlo by tuto vzdálenost urazilo za 9 měsíců. Na snímku, pořízením Spitzerem, bílá barva ukazuje nejžhavější části jetů (asi 100 °C). Většina materiálu v jetech má teplotu kolem 0 °C (barva oranžová).

Zploštělá obálka, kolem rodící se hvězdy, je kolmá na jety a na snímcích je černá. Je to proto, že ji tvoří tak hustý prach, že jím nepronikne dokonce ani infračervené světlo. Obálka je dostatečně velká, aby se do ní vešly desítky tisíc hotových Slunečních soustav. Formování planet v disku nemůžeme na této fotografii vidět - jsou menší než pixel.

L1157 leží ve vzdálenosti asi 800 světelných let v souhvězdí Cephea. Její stáří je asi 10 000 let a astronomové se shodují, že asi za milión let po zapálení termojaderných reakcí se stane plnohodnotnou hvězdou o hmotnosti našeho Slunce.

„Pořizování obrázků hvězdných miminek není snadné,“ řekl Looney. „Teď, když máme vhodný snímek, můžeme začít řešit otázky, jestli tento hvězdný systém a jeho potenciální planety porostou stejně jako náš.“

Další autoři: John J. Tobin (University of Michigan, Ann Arbor) a Woojin Kwon (University of Illinois).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »