Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří jet u rodící se hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.

Hvězdný portrét nabízí první pohled na velmi rané stadium v „embryonálním“ životě hvězdy - období, kdy se původní hvězdná obálka hroutí a unikají proudy plynu (jety). Hvězda připomíná naše Slunce, když bylo ještě „miminkem“. Pozorování pomohou astronomům lépe porozumět nejen vzniku hvězd, ale i planet.

„Je to poprvé, kdy jsme zřetelně viděli zplošťující se obálku kolem vznikající hvězdy,“ řekl Leslie Looney (University of Illinois, Urbana-Champaign), vedoucí autor studia o hvězdě, označené L1157 (publikováno 1. prosince v Astrophysical Journal). „Některé teorie toto předpovídaly, ale dosud jsme neviděli žádný přesvědčivý důkaz.“

Hvězdy se rodí z hustých prachoplynných oblaků, které se hroutí směrem do centra. Jak hvězda roste a „pojídá“ svou obálku, tak rotuje stále rychleji a rychleji jako krasobruslař při piruetě. Na oběžné dráze kolem hvězdy se začíná formovat planetotvorný disk, v němž vznikají planety. Rostoucí tlak v systému způsobuje výtrysky plynu – jety.

Celá tato oblast je normálně „neviditelná“, protože prach brání úniku viditelného světla. Např. embryonální hvězda L1157 je ve viditelném světle černá. Spitzerův infračervený pohled proniká prachovým „závojem“ a poskytuje nám vzácný pohled na solární systém, který možná vypadá jako naše Sluneční soustava, když byla velmi mladá.

Bipolární jety tryskající z L1157 jsou obrovské (7 biliónů km); světlo by tuto vzdálenost urazilo za 9 měsíců. Na snímku, pořízením Spitzerem, bílá barva ukazuje nejžhavější části jetů (asi 100 °C). Většina materiálu v jetech má teplotu kolem 0 °C (barva oranžová).

Zploštělá obálka, kolem rodící se hvězdy, je kolmá na jety a na snímcích je černá. Je to proto, že ji tvoří tak hustý prach, že jím nepronikne dokonce ani infračervené světlo. Obálka je dostatečně velká, aby se do ní vešly desítky tisíc hotových Slunečních soustav. Formování planet v disku nemůžeme na této fotografii vidět - jsou menší než pixel.

L1157 leží ve vzdálenosti asi 800 světelných let v souhvězdí Cephea. Její stáří je asi 10 000 let a astronomové se shodují, že asi za milión let po zapálení termojaderných reakcí se stane plnohodnotnou hvězdou o hmotnosti našeho Slunce.

„Pořizování obrázků hvězdných miminek není snadné,“ řekl Looney. „Teď, když máme vhodný snímek, můžeme začít řešit otázky, jestli tento hvězdný systém a jeho potenciální planety porostou stejně jako náš.“

Další autoři: John J. Tobin (University of Michigan, Ann Arbor) a Woojin Kwon (University of Illinois).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »