Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Obří jet u rodící se hvězdy

Obří jet u rodící se hvězdy

l1157.jpg
Spitzer Space Telescope pořídil infračervený snímek rychle rostoucího výtrysku (jetu) u právě se rodící hvězdy L1157 v souhvězdí Cephea. Hvězda je zahalena do prachové obálky, proto není ve viditelném světle pozorovatelná.

Hvězdný portrét nabízí první pohled na velmi rané stadium v „embryonálním“ životě hvězdy - období, kdy se původní hvězdná obálka hroutí a unikají proudy plynu (jety). Hvězda připomíná naše Slunce, když bylo ještě „miminkem“. Pozorování pomohou astronomům lépe porozumět nejen vzniku hvězd, ale i planet.

„Je to poprvé, kdy jsme zřetelně viděli zplošťující se obálku kolem vznikající hvězdy,“ řekl Leslie Looney (University of Illinois, Urbana-Champaign), vedoucí autor studia o hvězdě, označené L1157 (publikováno 1. prosince v Astrophysical Journal). „Některé teorie toto předpovídaly, ale dosud jsme neviděli žádný přesvědčivý důkaz.“

Hvězdy se rodí z hustých prachoplynných oblaků, které se hroutí směrem do centra. Jak hvězda roste a „pojídá“ svou obálku, tak rotuje stále rychleji a rychleji jako krasobruslař při piruetě. Na oběžné dráze kolem hvězdy se začíná formovat planetotvorný disk, v němž vznikají planety. Rostoucí tlak v systému způsobuje výtrysky plynu – jety.

Celá tato oblast je normálně „neviditelná“, protože prach brání úniku viditelného světla. Např. embryonální hvězda L1157 je ve viditelném světle černá. Spitzerův infračervený pohled proniká prachovým „závojem“ a poskytuje nám vzácný pohled na solární systém, který možná vypadá jako naše Sluneční soustava, když byla velmi mladá.

Bipolární jety tryskající z L1157 jsou obrovské (7 biliónů km); světlo by tuto vzdálenost urazilo za 9 měsíců. Na snímku, pořízením Spitzerem, bílá barva ukazuje nejžhavější části jetů (asi 100 °C). Většina materiálu v jetech má teplotu kolem 0 °C (barva oranžová).

Zploštělá obálka, kolem rodící se hvězdy, je kolmá na jety a na snímcích je černá. Je to proto, že ji tvoří tak hustý prach, že jím nepronikne dokonce ani infračervené světlo. Obálka je dostatečně velká, aby se do ní vešly desítky tisíc hotových Slunečních soustav. Formování planet v disku nemůžeme na této fotografii vidět - jsou menší než pixel.

L1157 leží ve vzdálenosti asi 800 světelných let v souhvězdí Cephea. Její stáří je asi 10 000 let a astronomové se shodují, že asi za milión let po zapálení termojaderných reakcí se stane plnohodnotnou hvězdou o hmotnosti našeho Slunce.

„Pořizování obrázků hvězdných miminek není snadné,“ řekl Looney. „Teď, když máme vhodný snímek, můžeme začít řešit otázky, jestli tento hvězdný systém a jeho potenciální planety porostou stejně jako náš.“

Další autoři: John J. Tobin (University of Michigan, Ann Arbor) a Woojin Kwon (University of Illinois).

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu




O autorovi



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zimní část mléčné dráhy ve Voticích

Foceno 20 na 21.12. Nikon d7200 + Samyang 16mm f/2 + Star Adventurer

Další informace »