Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

Pás asteroidů kolem hvězdy Beta Pictoris

beta_pic.jpg
Tým japonských vědců, jehož vedoucím je Yoshiko Okamoto z univerzity Kitasato, ohlásil objev prstenců ze silikátového prachu v okolí hvězdy Beta Pictoris. Tato nová pozorování potvrdila již dříve ohlášené dva objevy těchto prstenců. Přítomnost prstenců vede k domněnce, že kolem hvězdy mohou obíhat planetky i planety. Vědci také určili složení prachových zrníček v prstencích a získali tak důkazy, podporující názor, že postupující tvorba planet je zde v počátečním stadiu.

Prach nemůže zůstat trvale v okolí hvězdy. Tlak hvězdného "větru" rychle vyfouká prachová zrníčka do vnějších oblastí vznikající planetární soustavy. Naopak hmotnější částice jsou po spirální dráze přitahovány směrem ke hvězdě. Z toho plyne, že prachové částice musí být v okolí hvězdy neustále doplňovány vzhledem k tomu, že se je zde podařilo detekovat. Možným zdrojem prachu jsou srážky a vzájemné "obrušování" větších objektů, tzv. planetesimál (zárodků planet) v prstencích, nacházejících se v různých vzdálenostech od hvězdy.

Hvězda Beta Pictoris (souhvězdí Malíře) se nachází ve vzdálenosti 63 světelných let od Země a její stáří se odhaduje na pouhých 12 až 20 miliónů roků (stáří Slunce je 4,5 miliardy roků). Astronomové objevili již v roce 1983 pomocí družice IRAS, pozorující vesmír o oboru infračerveného záření, že je tato hvězda obklopena prachovým prstencem. Nová pozorování byla uskutečněna pomocí japonského dalekohledu Subaru Telescope o průměru 8,2 m, který je vybudován na Mauna Kea (Havajské ostrovy).

Z pozorování vyplynulo, že kolem planety existují minimálně 3 prstence, tvořené planetesimálami či planetkami, a to ve vzdálenostech 6,4 AU, 16 AU a 30 AU (1 AU = 1 astronomická jednotka = vzdálenost Země od Slunce). Prstenec ve vzdálenosti 16 AU je zřejmě nakloněn vůči zbývajícím dvěma prstencům. Prstence ve vzdálenosti 16 AU a 30 AU objevili astronomové již dříve, prstenec ve vzdálenosti 6,4 AU byl objeven teprve nyní. Zjištěná nepřítomnost prachu ve vzdálenosti mezi 6,4 AU a 16 AU naznačuje, že by ve vzdálenosti 12 AU od hvězdy mohla obíhat planeta (pro porovnání: planeta Saturn obíhá v naší sluneční soustavě ve vzdálenosti 10 AU od Slunce, planeta Neptun ve vzdálenosti 30 AU).

Zdroj: astronomy.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny 21.8.2017

Další informace »