Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Polárka se znovu probouzí k životu

Polárka se znovu probouzí k životu

Vyznačení polohy Polárky na obloze.
Vyznačení polohy Polárky na obloze.
Mezinárodní tým astronomů zjistil, že periodické změny jasnosti hvězdy Polárky, které za posledních 100 let klesly téměř k nule, se znovu "probudily k životu" a v poslední době opět došlo ke zvýšení jejich amplitudy. Avšak astronomové zatím nevědí, proč k tomu došlo.

Objev byl oznámen v průběhu konference "Cool Stars 15" (Chladné hvězdy 15), která se koná na University of St Andrews. Dr. Alan Penny (School of Physics and Astronomy) představil výsledky pozorování přibližně 350 delegátům konference, která se koná ve dnech 21. až 25. července 2008. Astronomové dlouhou dobu sledovali Polárku v očekávání, že zaregistrují obnovení pulsací, které v posledních letech překvapivě téměř ustaly.

Alan Penny vysvětluje: "Jednalo se o pozorování pomocí dvou malých relativně neznámých kosmických dalekohledů v náhradním režimu a dalekohledu v Arizoně, které byly schopny učinit tento objev a následně obnovenou pulsaci hvězdy přesně změřit." Polárka se tak opět zařadila mezi pulsující hvězdy.

Vedoucí týmu Dr. Hans Bruntt (University of Sydney) použil malý kosmický dalekohled patřící NASA, nyní již nefunkční infračervenou družici WIRE, k výzkumu hvězd s krátkou periodou změn jasnosti. Věděl, že Alan Penny používal kosmickou kameru SMEI - která původně sloužila na sondě Helios k pozorování částic, vyvrhovaných ze Slunce - k dlouhodobému monitorování hvězd. Když byla data z kamery SMEI analyzována, bylo zjištěno znovuoživení periodických změn jasnosti Polárky, které také bylo vystopováno v datech z družice WIRE.

Profesor Joel Eaton (Tennessee State University) také prováděl dlouhodobé monitorování Polárky prostřednictvím automatického spektroskopického dalekohledu AST v Arizoně, který potvrdil pulsaci sledováním rychlostí pohybu povrchu hvězdy vůči pozorovateli jako změny, způsobené střídavým smršťováním a rozpínáním hvězdy.

Ačkoliv Shakespearův Julius Caesar deklaroval: "Jsem stabilní jako Severní hvězda, která nemá na nebi stejného dvojníka," je Polárka proměnnou hvězdou, tzv. cefeidou, pravidelně měnící svoji jasnost v průběhu čtyř dnů. Cefeidy hrají důležitou roli v astronomii jako tzv. standardní svíčky při určování velikosti vesmíru.

Průběh světelných změn Polárky za uplynulých 100 let.
Průběh světelných změn Polárky za uplynulých 100 let.

"Před 100 roky kolísala jasnost Polárky v rozmezí 10 %, avšak v průběhu minulého století byla amplituda změn jasnosti stále menší a menší, až před 10 roky dosáhla maximální odchylky 2 %," říká Alan Penny.

"Předpokládalo se, že došlo ke změně stavby hvězdy, čímž se změnila amplituda světelných změn Polárky. Nicméně astronomové zjistili, že přibližně před 10 roky začala amplituda světelných změn narůstat a nyní dosahuje 4 % jasnosti hvězdy."

Pomalý pokles změn jasnosti hvězdy byl sám o sobě neobvyklý - do té doby nebyl u cefeid pozorován. Astronomové se domnívali, že Polárka zestárla a její stavba se změnila, což vedlo k tomu, že její pulsace nebyly dlouhodobě stabilní. Nyní Polárka, jak se zdá, znovu "zapnula" tyto procesy - může se jednat o celý komplex dějů v horních vrstvách atmosféry, kde existuje více než jedna varianta proměnnosti.

Polárka patří mezi nejznámější hvězdy na obloze. Je nejjasnější hvězdou souhvězdí Malého vozu (Malého medvěda), do jejíž blízkosti v současné době směřuje rotační osa Země.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2017

4. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 1. do 29. 1. 2017. Měsíc bude kolem novu, uvidíme jej jako extrémní večerní srpek už v sobotu 28. 1.? Večer nás upoutá až dlouho do tmy zářící planeta Venuše a kousek vedle ní i slabší Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Ráno už se dá pozorovat i Saturn. Aktivita Slunce se krátkodobě zvýšila. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta byla v opozici. Z poněkud chudšího přehledu událostí z kosmonautiky připomínáme start Atlasu V a zajímavý problém selhávajících atomových hodin na družicích Galileo. Fantastický snímek měsíčku Daphnis publikoval tým sondy Cassini u Saturnu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom

Snimka 24. 01.2017 o 05:45, Canon EOS 600D, obj. Tamron 300mm

Další informace »