Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  První hvězdy ve vesmíru nebyly osamělé

První hvězdy ve vesmíru nebyly osamělé

Vznik prvotních hvězd v raném vesmíru
Vznik prvotních hvězd v raném vesmíru
První hvězdy, které vznikaly v mladém vesmíru, nebyly osamocené (solitérní), jak se původně předpokládalo. Dokládá to objev učiněný v rámci mezinárodní spolupráce výzkumných týmů Center of Astronomy, Heidelberg University; Max Planck Institute for Astrophysics, Garching a University of Texas, Austin. Závěry studia byly publikovány 3. 2. 2011 v časopise Science.

Astrofyzikové využili nejnovější počítačové simulace k modelování vzniku prvních hvězd v období krátce po Velkém třesku. Vědecký tým, jehož vedoucím byl Paul Clark (Heidelberg) a jehož členem byl i Volker Bromm (University of Texas, Austin), dokázal, že disky, který obklopovaly prvotní hvězdy v době jejich "dětství", se mohly rozdělit a umožnit tak vznik více hvězd současně. Tento objev vylučuje doposud přijímané poznatky, že prvotní hvězdy ve vesmíru vznikaly spíše zcela izolovaně než ve skupinách typických pro hvězdy v naší Galaxii.

"Tyto simulace posunuly naše pátrání trvající desítky let o rozhodující krok vpřed, blíže k pochopení vzniku prvních hvězd," říká Volker Bromm. "Využitím pokrokových technologií superpočítačů, jako je například systém RANGER na Texas Advanced Computing Center (TACC), nyní bezpečně víme, že první hvězdy nemusely vzniknout jako osamělé."

Na základě výzkumu mikrovlnného záření kosmického pozadí astronomové vědí, že mladý vesmír byl velmi jednoduchý. Byl téměř homogenní, pouze s nepatrnými fluktuacemi hustoty a teploty. Dnes je však vesmír velmi strukturovaný a komplikovaný. Vývoj vesmíru probíhal od jednoduchého ke složitějšímu. Vznik prvních hvězd vytyčil základní milník v tomto vývoji.

V období několika miliónů roků po Velkém třesku (Big Bangu) byl vesmír zcela temný. Tuto temnotu osvětlily první hvězdy zářením ve viditelném a ultrafialovém světle a ukončily tak období označované jako "temný věk vesmíru". Stalo se tak asi 400 miliónů roků po vzniku vesmíru.

Vznik prvotních hvězd byl poněkud odlišným procesem v porovnání se vznikem hvězd v současné době. Avšak jedno mají obě situace společné: intenzivní soupeření mezi gravitací vznikající hvězdy, přitahující plyny dohromady a tepelnou energií snažící se tomuto procesu zabránit.

Počítačová simulace vzniku prvotních hvězd v raném vesmíru
Počítačová simulace vzniku prvotních hvězd v raném vesmíru
Právě tak, jak se disk kolem mladého Slunce rozpadl a umožnil vznik planet Sluneční soustavy, stejně tak vytvořené akreční disky, které existovaly kolem prvotních hvězd, byly velmi náchylné na fragmentaci. Proto místo vzniku osamocených hvězd se první hvězdy vyskytovaly téměř vždy jako součást vícenásobných hvězdných soustav, přičemž vzdálenosti mezi jednotlivými hvězdami byly tak malé jako vzdálenost Země od Slunce.

Připravované kosmické mise, jako jsou například EXIST (Energetic X-ray Imaging Survey Telescope) a JANUS (Joint Astrophysics Nascent Universe Satellite), budou mít za úkol vnést "více světla" do procesů v období raného vesmíru.

Existuje rovněž možnost, že některé z prvních hvězd ve vesmíru mohly být vyvrženy z jejich rodného uskupení ještě předtím, než dorostly do velikosti masivních hvězd, v důsledku čehož se mohly střetnout s hvězdami v okolí. To mohlo vést ke vzniku hvězd s širokým rozsahem hmotností: od velmi hmotných hvězd s krátkou dobou života a obohacující kosmický plyn o první těžké chemické prvky až po málo hmotné hvězdy s dlouhou dobou života, které mohly přežívat i několik miliard roků.

Tato monstra - velmi hmotné hvězdy, které ovlivňovaly vývoj raného vesmíru - byla tudíž doprovázena družinou malých hvězd, více podobných Slunci. Je pravděpodobné, že velmi málo hmotné prvotní hvězdy mohly dokonce přežít až do dnešních dnů, což by nám umožnilo studovat nejmladší etapy vzniku hvězd a galaxií přímo v našem kosmickém okolí.

Zdroj: mcdonaldobservatory
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2017

34. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 21. 8. do 27. 8. 2017. Měsíc bude v novu, nastává americké úplné zatmění Slunce. Jupiter mizí večer na západě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je střední a je co pozorovat. Po čtveřici startů raket v minulém týdnu očekáváme další dva starty, kterým bude dominovat start Falconu 9 s družicí Formosat-5. Rusové při výstupu na ISS vyzkoušeli nový skafandr.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perzeida v Strelcovi

Snímané na každoročne organizovanej Akcii Perzeidy (31.ročník) vo Vrchteplej.

Další informace »