Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Sledování vzniku planet

Sledování vzniku planet

phot-36-06-normal.jpg
S pomocí přístroje VISIR zkoumali na ESO VLT disk okolo hvězdy hmotnější než Slunce. Rozlehlý disk s největší pravděpodobností obsahuje dostatek prachu a plunu k vzniku planet, jde o systém v ranné fázi vývoje. Máme tak vzácnou možnost sledovat podmínky těsně předcházející formování planet.

"Planety vznikají ve velkém, prachoplynovém protoplanetárním disku obklopujícíkim rodící se hvězdu. Musí se jednat o všudypřítomný proces, nyní známe více než dvě stě hvězd s planetárním systémem." uvádí Pierre-Olivier Lagage, vedoucí jednoho z týmů provádějících pozorování. "Přesto jsou naše znalosti o těchto discích velmi limitované. Zvláště jde-li o hvězdy hmotnější než Slunce. Takové hvězdy jsou mnohem svítivější a mohou mít větší vliv na svůj protoplanetární disk. Např. je možné že velmi rychle ničí vnitřní (blízké) planety."

Disk okolo hvězdy HD 97048 sledovali na ESO Paranal pomocí přístroje VISIR tj. v infračerveném spektru. Stáří hvězdy je pouze několik milionů let. V porovnání se stářím Slunce (4.6 miliardy let) se jedná o "hvězdné miminko". Hvězda se nacházív oblaku Chameleon I, rodišti hvězd ve vzdálenosti 600 světelných let. HD 97048 je 40 krát svítivější než Slunce a přibližně 2.5 krát hmotnější než Slunce.

Detailního záběru bylo dosaženo díky systému 8m teleskop + VISIR: 0.33 úhlové vteřiny. Objevený disk je mnohem rozlehlejší než Sluneční soustava, dosahuje minimálně dvanactkrát dále než by byla oběžná dráha Neptunu (poslední planety Sluneční soustavy). Lagage upřesňuje: Jedná se o první snímek teoreticky předpovězené struktury okolo masivní hvězdy.

Pozorovaná geometrie může být vysvětlena, pokud disk obsahuje velké množství plynu. V tomto případě minimálně množství odpovídající desetinásobku hmotnosti Jupitera. Disk by měl obsahovat i prach o hmotnosti padesátinásobeku hmotnosti Země.

Množství prachu je více než tisícinásobně větší než pozorovaná hmota prachu pozorovaná ve starších systémech např. Beta Pictoris, Vega, Fomalhaut, HR 4796. Prach v těchto systémech pochází pravděpodobně z kolizí větších těles. Prach pozorovaný okolo HD 97048 odpovídá hmotě (nepozorovaných) těles ve vyvinutějších systémech. Disk okolo HD 97048 můžeme považovat za předchůdce vyvinutějších systémů.

"Ze struktury disku odvozujeme existenci zárodků vnitřních planet v disku," uvádí Lagage. "Plánujeme další pozorování s vyšším úhlovým rozlišením."

Zdroj: tisková zpráva ESO




O autorovi

Karel Mokrý

Karel Mokrý

Narodil se v roce 1977 v Chrudimi. K astronomii ho přivedl návod na stavbu jednoduchého dalekohledu v časopise ABC, později se věnoval pozorování proměnných hvězd. Od roku 2001 se aktivně podílí na technické správě a tvorbě obsahu astro.cz. V letech 2001 - 2010 byl rovněž členem Výkonného výboru ČAS. V roce 2005 stál u zrodu prestižní české fotografické soutěže ČAM, v níž je rovněž až do současnosti porotcem.



7. vesmírný týden 2017

7. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 2. do 19. 2. 2017. Měsíc bude po úplňku. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zdobí večerní jihozápadní oblohu. V druhé polovině noci a ráno je pěkně viditelný Jupiter. Na ranní obloze je také Saturn. Kometa 45P byla v první únorové dekádě vidět jen obtížně, uvidíme, zda si ji vůbec prohlédneme po úplňku na obloze pozdně večerní. Podíváme se ještě na komety 2P a 73P. Slunce i přes nízkou aktivitu nabízí drobné skvrny. Pokračujeme v nabídce 100 pozorování: Sirius B, Venuše, planetka Irene, galaxie M81 a M82. SpaceX na přestavěné floridské rampě chystá statický zážeh a posléze i start rakety Falcon 9 s lodí Dragon k ISS. Startují také silná evropská a indická raketa.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »