Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou
Veselý Jan Vytisknout článek

Spitzerův kosmický teleskop zaznamenal světelnou ozvěnu hvězdy, jež byla považována za mrtvou

Kombinace dat SST, HST, Chandra
Kombinace dat SST, HST, Chandra
Zdá se, že pozůstatek po hvězdě, jež před 325 až 350 lety vybuchla jako supernova, zdaleka neodpočívá v klidu. Pozoruhodné je, že samotný výbuch supernovy nikdo nezaznamenal, ačkoli mělo jít o očima viditelnou událost. Objekt navíc leží ve známém souhvězdí Kasiopeja, kde by jakákoli změna měla být astronomům nápadná. Zbytek po supernově byl až ve dvacátém století odhalen jako první rádiový zdroj mimo sluneční soustavu. Na nízkých frekvencích je to s výjimkou Slunce dokonce nejintenzivnější rádiový zdroj na obloze. Nese označení Cassiopeia A (Cas A). Objekt vzdálený 8000 světelných roků je současně zdrojem rentgenového záření. Obálka hvězdy odmrštěná při výbuchu supernovy se stále rozpíná rychlostí okolo 6000 km/s, ale neutronová hvězda - stlačené degenerované jádro bývalé hvězdy - byla považována za neaktivní. Při kontrole testovacích snímků získaných Spitzerovým teleskopem však astronomové užasli.

Ačkoli se zdálo být záhadou, že aktivita neutronové hvězdy ustala tak rychle, všichni astronomové již byli smířeni s tím, že neutronová hvězda v jádru zdroje Cas A je už v klidu. Snímky Spitzerova teleskopu však objevily stopy po erupcích, z nichž poslední se udála před padesáti lety. Jeden z nejčastěji pozorovaných objektů na obloze dokázal velice překvapit. Spekuluje se dokonce o tom, že může jít o magnetar, zbytek po hvězdě, jehož povrch se otřásá, praská a v mohutných erupcích uvolňuje obrovská množství energie formou záření gama. Energie je pohlcována plynem, který magnetar obklopuje, a nutí plyn vydávat záření v různých vlnových délkách. Právě infračervenou ozvěnu takových erupcí zaznamenal Spitzerův teleskop.

Když infračervené echo nedávného výbuchu zaznamenané Spitzerovým teleskopem kontrolovaly pozemské dalekohledy, zdálo se, že plyny unikají rychlostí světla. Další pozorování ukázala, že plyny se tak rychle nepohybují, šlo pouze o jakési infračervené prasátko - byly nasvíceny procházejícím zářením. Pokud se ukáže, že Cas A je opravdu magnetar, bude prvním, o kterém víme odkud pochází a kdy vznikl.

Informace o tomto objevu byly zveřejněny tento týden v časopise Science v článku, jehož hlavními autory jsou Oliver Krause a George Rieke z University of Arizona.

Zdroj: www.spitzer.caltech.edu
Kleczek, J. Velká encyklopedie vesmíru, Academia, PHA, 2002

Převzato: www.astrohk.cz




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »