Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Stará hvězda letící napříč Mléčnou dráhou

Stará hvězda letící napříč Mléčnou dráhou

Dráha bílého trpaslíka NLTT 11748 naší Galaxií
Dráha bílého trpaslíka NLTT 11748 naší Galaxií
Astronomové Adéla Kawka a Stéphane Vennes z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově objevili jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší Galaxii, bílého trpaslíka o extrémně nízké hmotnosti.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze 7. prosince 2009

Bílí trpaslíci představují konečný vývojový stupeň většiny hvězd v naší Galaxii. Jakmile hvězda spálí všechno své jaderné palivo, odvrhne většinu ze svých vnějších vrstev a zůstane z ní jen horké husté jádro. Protože již neprobíhají jaderné reakce, toto jádro, bílý trpaslík, jednoduše chladne a uvolňuje tepelné záření. Hmotnost a teplota bílého trpaslíka odpovídá stáří hvězdy. Většina bílých trpaslíků má hmotnost větší než 0,4 hmotnosti Slunce. Existuje však malá populace bílých trpaslíků s extrémně malými hmotnostmi, které jsou lehčí než pětina hmotnosti Slunce. Naše Galaxie není dostatečně stará na to, aby se nejméně hmotné hvězdy, jejichž vývoj je pomalejší, vyvinuly do bílých trpaslíků. Proto takovéto objekty musely vzniknout v těsných interagujících dvojhvězdách.

Porovnání velikosti bílého trpaslíka NLTT 11748 a Země
Porovnání velikosti bílého trpaslíka NLTT 11748 a Země
Astronomové z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově objevili jednu z nejstarších a nejrychlejších hvězd v naší Galaxii, bílého trpaslíka o extrémně nízké hmotnosti, jehož jméno je NLTT 11748. Adéla Kawka a Stéphane Vennes, dva pracovníci stelárního oddělení, učinili svůj objev pomocí dalekohledů v Jižní Americe. Použili spektrografy na dalekohledu NTT (New Technology Telescope) a na jednom z největších dalekohledů ve světě, na VLT dalekohledu Antu, které se nacházejí na Evropské jižní observatoři (ESO) v Chile a podařilo se jim určit rychlost pohybu této hvězdy. Díky Dopplerovu efektu zjistili, že tato rychlost je 350 kilometrů za sekundu. Tak vysokou rychlostí by se cesta ze Země na Mars dala zvládnout během víkendu. Na škále stovek milionů let se tato hvězda dostane z blízkého okolí Slunce daleko od galaktické roviny, v níž se nachází většina hvězd, a bude mít možnost na čas "uvidět" celou Mléčnou dráhu ze vzdálenosti 30 000 světelných let.

Ale tato výjimečná hvězdná pouť skrývá ještě jednu dráhu, objevenou rovněž během pozorování v Chile. Kawka a Vennes zjistili, že NLTT 11748 obíhá navíc ještě rychlostí 200 kilometrů za sekundu kolem jiné hvězdy, která je temná a hmotná. Obě hvězdy se nacházejí pouhých 600 000 kilometrů od sebe, což je jen o málo více než vzdálenost Měsíce od Země. Tato neobvyklá hvězdná kombinace vznikla v dávném vesmíru před asi 10 miliardami let a od té doby byla svědkem zrození, života i konce mnoha generací hvězd.

Výsledky byly publikovány v mezinárodním časopise Astronomy and Astrophysics (A&A 506, L25). Tato práce využila pozorování z Evropské jižní observatoře (ESO) a byla podporována Grantovou agenturou Akademie věd České republiky (IAA300030908 a IAA3016308901).




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »