Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Superbublina ve Velkém Magellanově oblaku

Superbublina ve Velkém Magellanově oblaku

Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Superbublina DEM L50 s vyznačenou polohou supernovy
Autor: X-ray: NASA/CXC/Univ of Michigan/A.E.Jaskot, Optical: NOAO/CTIO/MCELS
Publikovaný kompozitní snímek ukazuje superbublinu DEM L50 (N186), která se nachází ve vzdálenosti 160 000 světelných roků od Země. Je součástí blízké nepravidelné galaxie – Velkého Magellanova mračna. Superbubliny jsou nalézány v oblastech, kde se v období uplynulých několika miliónů roků zformovaly velmi hmotné hvězdy.

Tyto hmotné hvězdy intenzivně září a okolní materiál vypuzují pryč vysokou rychlostí. Jejich vývoj velmi rychle spěje do stadia exploze supernovy. Hvězdný vítr a rázová vlna po explozi supernovy vytvoří v okolním plynu obrovské dutiny označované jako superbubliny.

Na úvodním obrázku je rentgenové záření, které bylo detekováno kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory, znázorněno růžovou barvou. Data z průzkumu v optickém oboru v rámci programu Magellanic Cloud Emission Line Survey (MCELS) jsou znázorněna oranžovou, zelenou a modrou barvou. Data z programu MCELS byla získána pomocí dalekohledu Curtis Schmidt Telescope o průměru 0,9 m, který je vlastnictvím University of Michigan a který se nachází na Cerro Tololo Inter-American Observatory (CTIO). Bublina DEM L50 má přibližně eliptický tvar. Pozůstatek po výbuchu supernovy s názvem SNR N186 D se nachází na severním (horním) okraji snímku bubliny – viz horní žlutá šipka.

Superbublina DEM L50 ve viditelném světle Autor: NOAO/CTIO/MCELS
Superbublina DEM L50 ve viditelném světle
Autor: NOAO/CTIO/MCELS
Podobně jako další superbublina ve Velkém Magellanově oblaku s názvem N44 vyzařuje DEM L50 přibližně 20krát více rentgenového záření, než astronomové očekávali podle standardních modelů pro vývoj superbublin. Dřívější studie publikovaná v roce 2011 ukazuje, že zde existují dva oddělené zdroje silné emise rentgenového záření: rázová vlna vytvořená supernovou stlačující stěnu superbubliny a horký materiál vypařující se ve stěně superbubliny.

Výzkum objektu DEM L50 pomocí družice Chandra byl prováděn pod vedením Anne E. Jaskot(ové), University of Michigan, Ann Arbor. Na výzkumu se rovněž podíleli Dave Strickland (Johns Hopkins University, Baltimore), Sally Oey (University of Michigan), You-Hua Chu (University of Illinois) a Guillermo Garcia-Segura (Instituto de Astronomia-UNAM, Ensenada, Mexico).

Zdroj: chandra.harvard.edu
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Velké Magellanovo mračno, Supernova, Superbublina


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »