Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Supernova po srážce dvou bílých trpaslíků

Supernova po srážce dvou bílých trpaslíků

sn2006gz_2.jpg
Byla objevena „nenormální“ supernova typu Ia, která vznikla při srážce dvou bílých trpaslíků. Tento princip byl již dříve teoreticky popsán, ale dosud nikdy nebyl pozorován.

Astronomové v CfA (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics) objevili vloni supernovu, která vznikla při srážce dvou bílých trpaslíků. Bílí trpaslíci byli „sourozenci“, obíhající navzájem kolem sebe. Postupně se po spirále přibližovali, dokud nedošlo k jejich sloučení, které odstartovalo obří explozi. Pozorování CfA ukázala nejpřesvědčivější důkaz do nynějška čistě teoretického mechanismu vzniku supernov.

„Tento objev ukazuje, že příroda může být bohatší než jsme se domnívali, s víc než jedním způsobem, který vede k explozi bílého trpaslíka,“ řekl Malcolm Hicken (CfA), hlavní autor studie, která byla publikována 1. listopadu v Astrophysical Journal Letters.

Astronomové rozdělují pozorované supernovy na základě toho, jestli se ve spektru vyskytuje vodík (typ II) nebo ne (typ I). Typ II – hmotné hvězdy, u nichž dochází ke zhroucení jádra, explozi a odhození vnějších vrstev atmosféry. Klasický typ Ia - nejběžnější supernova bez vodíku, kdy bílý trpaslík „odebírá“ plyn ze svého hvězdného společníka až do doby než exploduje jako supernova.

Nově objevená supernova 2006gz byla klasifikována jako typ Ia kvůli nedostatku vodíku a dalším charakteristickým rysům. Ale analýza naměřených dat z CfA a z OSU (Ohio State University) ukázala, že SN2006gz je neobvyklá a zaslouží si bližší výzkum.

A co je nejdůležitější, SN2006gz ukázala nejsilnější spektrální zastoupení uhlíku, jaké kdy astronomové viděli. Při sloučení bílých trpaslíků se předpokládá, že uhlík bude vně jejich nejhustších oblastí (jádra). Mohutná exploze by měla odsunout uhlíkové vrstvy zevnitř až na samý okraj. Spektrum SN2006gz také přineslo důkaz „zhuštěných“ vrstev křemíku. Křemík byl vytvořený během exploze a pak byl stlačen rázovou vlnou. Počítačové modely pro slučující se bílé trpaslíky předpovídají obojí - uhlík i křemík.

Dodatečně se zjistilo, že SN2006gz byla jasnější než se očekávalo. To by znamenalo, že její předchůdce překročil Chandrasekharovu mez (1,4 hmotnosti Slunce). Podobný případ byl pozorován již u supernovy SN2003fg, ale ta nebyla tak jasná.

„Náš případ je odlišný. Ačkoli 2006gz je také velmi jasná, pozorovaná chemie, zejména uhlík, je dobře pozorovaný a velmi neobvyklý,“ řekl astronom Robert Kirshner (CfA), člen týmu.

Jedná se o první příklad nového způsobu vzniku supernovy. Mohla by SN2006gz ovlivnit kosmologii? Supernovy typu Ia jsou považovány za „standardní svíčky“, protože slouží k výpočtům vzdáleností ve vesmíru. Studium supernov typu Ia vedlo k objevu temné energie - tajemné síly, způsobující expanzi vesmíru. Supernovy typu Ia pomohly určit rychlost tohoto rozpínání.

Jestliže jednotlivé supernovy typu Ia jsou odlišnější než se dosud předpokládalo, musí být astronomové daleko obezřetnější při jejich používání pro studium vlastností vesmíru.

„Supernova 2006gz se vymyká normálnímu typu Ia a neměla by být zahrnuta do kosmologických studií,“ komentoval to Hicken. „Ale musíme dávat pozor, abychom nezaměnili explozi dvou bílých trpaslíků za výbuch jednoho bílého trpaslíka. U SN2006gz se to dala snadno poznat, ale mohou nastat případy méně jednoznačné.“

sn2006gz_1.jpg
Supernova SN2006gz byla objevena 26. září 2006 ve spirální galaxii IC 1277 ve vzdálenosti 300 miliónů světelných let v souhvězdí Hercula. Kredit: J.L. Prieto & M. Hicken (CfA)

Zdroj: http://cfa-www.harvard.edu




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Průlet NEA 2014JO25 - 1 den po největším přiblížení Zemi (23MB animated GIF)

1 den po nejbližším přiblížení Zemi, již znatelně zpomalený pohyb vůči hvězdnému poli. Zrychleno 225x. technika: HEQ5, SW R102/500, Atik 314L+, expozice 15s, trackováno na planetku, efemeridy z NASA Horizons

Další informace »