Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Supernovy v laboratoři

Supernovy v laboratoři

sn_1987a.jpg
Nyní fyzikové doufají, že nová tajemství odhalí tím, že vytvoří modely supernov v laboratoři. Exploze energetické hvězdy - supernovy, která září jasněji než miliarda Sluncí, umožní vědcům lépe pochopit základní vlastnosti vesmíru.

„Experimenty, které děláme, simulují ve velmi řízeném prostředí exploze hvězd,“ řekl fyzik Ingo Wiedenhöver (Florida State University). Jeho tým sestrojil zařízení RESOLUT (REsonator SOLenoid with Upscale Transmission), které dokáže vytvořit největší „přírodní“ ohňostroj. Je součástí laboratoře s urychlovačem částic na Floridské univerzitě.

V poslední době se RESOLUT používal k tomu, aby vytvářel specifické druhy radioaktivních jader nalezených u supernov typu Ia. Supernova typu Ia vznikne, když v binární soustavě hvězda, známá jako bílý trpaslík po dosažení kritické hmotnosti vybuchne.

Všechny supernovy typu Ia při výbuchu uvolní prakticky stejné množství energie, proto se pozorovaná jasnost takové exploze mění jen s její vzdáleností od Země. „Astrofyzikové je nazývají standardní svíčky a používají je pro mapování vzdáleností,“ řekl Wiedenhover. „Zároveň pozorují rudý posuv a míru rozpínavosti vesmíru.“ Rudý posuv popisuje rychlost, jakou se supernova vzdaluje od Země.

Novodobá pozorování extrémně vzdálených supernov naznačují, že vesmír expanduje se vzrůstající rychlostí. To popírá názor amerického astronoma Edwina Hubbla (1889 – 1953), že Hubbleova konstanta je neměnná. Lepší pochopení reakcí, které se dějí uvnitř supernov, pomohou astrofyzikům vytvořit přesnější mapu vesmíru.

Reakce nelze dobře studovat zejména proto, že vysoce nestabilní izotopy, které obsahují radioaktivní jádra se na Zemi nevyskytují.

„Astrofyzikové nám říkají, potřebujeme více informací o jaderné fyzice těchto exotických izotopů,“ řekl Wiedenhover. „Tento typ fyziky se díky takovým zařízením v posledních pěti letech doopravdy rozvíjí.“

RESOLUT není jediné zařízení v USA, které používá paprsek částic, aby izolovalo vzácná jádra v urychlovači částic, ale je jedinečné ve své flexibilitě. Wiedenhover připouští, že TRIUMF Accelerator (University of British Columbia) a ORELA (Oak Ridge National Laboratory, Tennessee) má „lepší paprsky, ale my máme větší volnost při výběru izotopů, které chceme studovat.“

Také tyto experimenty nejsou první, které napodobují katastrofu v kosmického prostoru. V roce 2001 se fyzikům, kteří experimentovali s typem látky nazývanou Boseho - Einsteinův kondenzát (BEC - Bose Einstein Condensate), podařilo vytvořit miniaturní explozi, která do jisté míry připomínala supernovu.

Při velmi nízkých teplotách má každý boson tendenci zaujmout nejnižší energetický stav. Vzniká tzv. Boseho-Einsteinův kondenzát, který může mít supravodivé a supratekuté vlastnosti. V roce 2001 Eric Cornell, Carl Wieman (University of Colorado) a Wolfgang Ketterle (Massachusetts Institute of Technology) obdrželi za tento objev Nobelovu cenu za fyziku.

Zdroj: www.space.com




O autorovi



21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2015 V2 (Jonhson)

C/2015 V2 (Jonhson)

Další informace »