Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Vědci přicházejí na kloub vzácným hvězdám

Ilustrace hvězd typu λ Bootis.
Autor: Lenka Zychová

Astrofyzici z Masarykovy univerzity v Brně prozkoumali přes 170 000 fotometrickýchměření patnácti pozoruhodných hvězd, aby odpověděli na otázku, proč tyto hvězdy vykazují extrémní nedostatek železa a podobných kovů. Vědci potvrdili, že možnou příčinou je okolní mezihvězdný materiál, který je sám o sobě ochuzený o tyto těžké prvky a který postupně dopadá na povrch hvězdy. Tento proces potom způsobuje, že se i zkoumaná hvězda jeví chudá na zmíněné prvky.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně ze 24. srpna 2015.

Tým vedený rakouským astrofyzikem Ernstem Paunzenem, působícím od roku 2012 na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, provedl detailní analýzu patnácti hvězd typu λ Bootis. Tyto hvězdy patří do skupiny velmi vzácných hvězd, které ve svém spektru vykazují enormní nedostatek železa a blízkých prvků. Základní otázkou je, zda jsou tyto hvězdy ochuzeny o kovy pouze na svém povrchu (ve fotosféře), nebo zda toto ochuzení sahá i do nitra hvězdy. Díky tomu, že vědci našli mezi vzorkem zkoumaných hvězd také osm pulzujících hvězd, mohli navíc provést (astero)seismologickou analýzu dat. Z té vyplývá, že vnitřní vrstvy hvězd nejsou ochuzeny ani o železo, ani o blízké kovy, a proto se jejich nedostatek vztahuje pouze na povrch hvězdy.

Výsledek tak koresponduje s hypotézou z roku 1990 vyslovenou vědci Vennem a Lambertem. Ta říká, že se v okolí hvězd typu λ Bootis nachází disk mezihvězdné látky ochuzený o kovy podobné železu. Plyn z tohoto disku postupně dopadá na povrch hvězdy a způsobuje tak nedostatek kovů přímo na samotném povrchu hvězdy. Jedná se tudíž o velmi vzácný jev vyskytující se pouze u mizivého procenta hvězd. A výzkumem právě takovýchto neobvyklých objektů se vědci dozvídají informace například o difuzi prvků ve hvězdách či jejich vnitřní struktuře.

Chemicky zvláštní (pekuliární) hvězdy, společně s výzkumem hvězdného větru nebo proměnných hvězd, patří k hlavním předmětům výzkumu vědeckých pracovníků astronomického oddělení PřF MU.

Originální vědeckou práci lze najít zde: http://adsabs.harvard.edu/abs/2015arXiv150705559P

Poznámky:

Asteroseismologie je vědní obor, který studuje vnitřní strukturu pulzujících hvězd na základě interpretace způsobu, jakým hvězdy pulzují.

Chemicky pekuliární hvězdy jsou hvězdy vykazující neobvyklé chemické složení povrchových vrstev. To může být způsobeno například pomalou rotací hvězdy nebo silným magnetickým polem. Jedním z typů pekuliárních hvězd jsou i λ Bootis.

Kontakt

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně, Tisková zpráva


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »